Re: O ženských a mužských pracech

Milá Angel,
musím s Vámi souhlasit. Já jsem na tom podobně, typ domácí uklízecí a plánovací - i technický. Netroufnu si, samozřejmě, na opravu pračky, ale běžnou údržbu auta, počítače apod. zvládám sama. Je ale fakt, že čím víc člověk bez řečí zařídí a zvládne, tím víc "se" na něj pak nakládá. Musím ale volit - buď mám zcela volnou ruku pro naši domácnost a pak musím řešit i drobné technické problémy (=mužské práce) a nebo si práci dělíme a staráme se oba. Po zkušenostech (oba jsme řešili nový sprchový kout a není zcela funkční) raději volím první možnost a vypadá to u nás takhle:
- uklízím, co je nejvíc nutné, povrchně. Okna apod. až volají o pomoc.
- manžel sám navrhl, že nádobí a věšení prádla bude jeho doména, o ostatní si řeknu.
- když mám potřebu, deleguji práce na manžela, tzn. poprosím o pomoc, on RÁD vyhoví (ale samotného ho nenapadne většinou nic :-))
- ráda sama plánuji domácnost, pak mu to přednesu, doladíme detaily, ale v zásadě je to hodně na mně, což mi vyhovuje.
Musí se to všude nejdřív vyzkoušet a sladit, jiná šance není. A to chce hodně trpělivosti od obou...