vzpomínky a přítomnost

Ahoj, vím že článek na který teď budu reagovat, je už staršího data a asi uplinulo hodně vody od té doby.
Chci napsat i moji "zkušenost" a asi hlavně proto, že doufám v to, že si tím pomůžu ujasnit pár věcí z vlastního života.
Tedy stručně, moje matka se vdávala v 18ti letech, těhotná. Narodil se můj starší bratr, s jeho otcem nikdy nebydlela, v jeho necelých 3letech byla v 5 měsící těhotenství semnou a konala se svatba č.2. časem č.3.
nyní mám 9 nevlastních sourozenců (je mi 26let) oba rodiče se 3x rozváděli. Žila jsem s matkou na nevlastním otcem do 14let pak jsem odešla. Odmala mne matka vyháněla z domu, už v první třídě mi do brašny nacpala oblečení a vystrčila na chodbu paneláku a ať si jdu za tatínkem (150km), po jednom takovém vyhazovu v zimě jsem skončila se zápalem plyc. Ještě jednou chuťovkou je to, že mě vlastní děda asi do 12 let, než jsem sebrala odvahu a sílu se vzepřít, pohlavně zneužíval a to sevším všudy. Matka s jejím posledním manželem mají dceru o 9let mladší než jsem já, co se narodila starala jsme se oni a ráda, časem jsem ale čím dál častěji byla obviňována že ji nenávidím, že bych ji nejraši stejně zabila a podobné nesmysly, moc mě to trápilo a raději jsme se ji i jejímu otci začala vyhýbat. Matka dělala jako že nic nevidí a že ani ona nedělá žádné rozdíly.
V 18ti jsme potkala svou životní lásku, byly to do té doby 2 nejkrásnější týdny vživotě, bohužel jen dva, on byl o 8let starší, mnohem vzdělanější, krásný ale necítil ke mě to, co já kněmu. Asi 2roky jsem se kvůli němu velice trápila. To trápení jsem chtěla vyřešit vlastním dítětem, i jsme měla přítele ale on mimi nechtěl, našla jsem si tedy jiného který se dal lépe přesvědčit a také byl lépe zajištěný, nakonec jsme se i vzali a po 7 měsících se mi (nám) narodila dvojčátka! Teď přijde to, proč to všechno píšu, mou velkou lásku mi osud znovu přihrál do cesty, je to skoro měsíc a já nedokážu myslet na nikoho jiného (krom dětí). Je taky ženatý, taky má děti a taky není v manželství spokojený.
Co stím, tak co stím mám dělat, když nechci svoje děti vystavit stresu a manžela,ač ho nemiluji mám ráda a nechi mu ublížit?!