Re: Tak konečně to vím, jak je to s pejskem a kočičkou a můžu klidně spát:-)))

To si nepomůžeš, asi každá práce přináší nějakou profesní deformaci, jen u těch kantorů je to možná víc vidět o). I když, je fakt, že moje maminka občas nosila ze školy opravdu pěkný historky o). Třeba - jedna její kamarádka šla v pátek ze školy, zamyšlená nad fůrou pracovních i soukromých starostí, vešla do masny, aby rodince koupila kus žvance na víkend a disciplinovaně se zařadila do fronty polohlasně štěbetajících bab. Opět se ponořila do vlastních úvah a zčásti přestala vnímat okolní svět. Ty brebtající drbny ji asi poněkud znervózňovaly, protože po chvíli automaticky zařvala na celou masnu:"A ticho tady bude!"
O něco později jde opět ze školy, v tašce písemky, které nutně musí do dalšího dne opravit a oznámkovat. Doma se věnuje rodince a domácnosti a v podvečer jde do tašky pro ty písemky. Písemky nikde. Obrátí byt vzhůru nohama, nadává si, kam jen je mohla založit. Nakonec usoudí, že je snad tak pitomá, že je zapomněla v kabinetu, ačkoli si byla jistá, že je odnesla domů. Začne tedy rodince chystat aspoň večeři. Otevře lednici a úhledná hromádka písemek spokojeně leží mezi salámem a jogurtama... kam je odpoledne omylem přihodila k nákupu.
Pak se jí taky přihodilo, že v noci sedí nad hromadou sešitů, soustředěná na opravování a podvědomě si uvědomuje nepříjemné zvuky, které ji ruší. Tak zasyčí:"Pšššt" a dál se soustředí na práci. Při třetím Pšššt jí došlo, že to vedle v kuchyni píská na plotně konvice s vodou, kterou si tam postavila na kafe...
Pokud Tvůj brouček doroste do podobných kvalit, tak vás spolu čeká docela veselej život o).