Re: Nejsem přesně TA Marie, ale jinak vše sedí...

Něco v tomto smyslu jsem se chystala napsat, ale byla jste rychlejší :-)
Jsem vdaná 15 let,manžel nepije, ani mě nemlátí, fungujeme asi jako každá rodina, ale přesto se "TO" stalo.
Neumím to vysvětlit,hodně jsem se nad tím napřemýšlela a zpočátku i natrápila, protože do té doby jsem byla moralistka až na půdu. Ale nikdo, opravdu nikdo by se neměl vyjadřovat k něčemu, co sám nikdy neprožil a nestál té situaci tváří v tvář. Pryč jsou mé názory na okamžité přiznání partnerovi (zaslouží si přece upřímnost, jako vždycky ....nechci mu přece ubližovat).
Přítele mám tři roky, a je to pro mě opravdu hlavně přítel, je to člověk, na kterém mi velice záleží, můžeme spolu mluvit opravdu o všem, je to můj rádce i důvěrník a cítíme to tak vzájemně.
A to je to nejdůležitější, co nás oba drží v tom blázinci dnešní doby nad vodou. A sex? Ten sice občas je, ale není v našem vztahu na 1. místě. Díky tomuto vztahu dokážu skvěle fungovat v každodenním životě jako manželka i jako matka.
Dnes už se tím netrápím, beru život se vším, co přináší a život bez mého přítele si už ani nedovedu představit. Necítím vinu, cítím spokojenost a vnitřní vyrovnanost a klid.
A ty, kdo jsi bez viny, hoď kamenem!