taky zkusenost...

Byla jsem darovat krev, ten den se sestricka vyjadrila, ze jim tam "padaj" vsici.. byl nejaky divny tlak. Ja v poho, s kamaradkou jsme odesli do nemocnicni kantyny na cokoladu (za listek, ktery jsme dostaly za odber) a tam jsem vedela, ze se pridam k dalsim a omdlim taky.. stacila jsem si sednout a pak uz vim jen to, jak kamaradka doslova komanduje prihlizejici zakynky, co se mnou maji delat.. to jsem se tam zacla smat... holky na praxi, budouci sestricky a staly jak trubky a koukaly.. kamoska to zajistila, poradila co se mnou a pani v kantyne volala doktorce z odberu krve.. prisli si pro mne, vezli i vozik, to jsem odmitla.. prohledli mne, nechali odpocinout a pak propustili s tim, ze mi doporucili zajit na rengen a to ja odmitla, pac mi nic nebylo.. slo o prazskou nemocnici na Karlove namesti. Spokojenost nejvetsi... Dojela jsem domu, lehla si a zjistila, ze preci jenom... jak jsem omdlela, prastila jsem se o zed a hnula si s krkem a ono to zaclo prichazet k sobe. Behem 1/2 hodiny jsem se nemohla hnout, otocit se, bolelo mne i mluvit a hybat ocima. Tak jsem si dosla na chirurgii u nas ve meste, kam patrim, bylo cca 10 dopoledne... vzali mne v jednu, kdy jsem nevedela co mam se sebou delat a sestricka moc dobre vedela, s cim tam jdu... doktor mne poslal na rengen, kde me sestra sjela takovym zpusobem, jako nikdy nikdo - ze je doba obeda, maj prestavku a co si dovoluju jit k doktorovi v pul druhy, a ona ze se mnou jela vlakem z Prahy a tak jsem mela jit rovnou (a asi necekat, az bude doba obeda). Vysvetlila jsem ji, ze jsem sic prijela s ni, ale stavila se doma a pak hned vyrazila, a ze od 10h cekam naproti na chirurgii, nez se mi budou venovat. To se omluvila, i za to ze byla neprijemna a zavolala a sjela doktora i se sestrickou, jak si dovoli nechat tam nekoho cekat, kdyz je podezdreni na poraneni krcni patere. To se nepotvrdilo.., dostala jsem jen limec, ale diky bohu..., ja tam prisla v deset s takovou "malickosti"... to uz tam v cekarne byl kluk s otevrenou zlomeninou, pravda, uz osetreny.., ale jeste v pul treti tam lezel a cekal na sanitku, ktera ho preveze do Prahy... nem. Cesky Brod. (cca 2 roky zpatky).

Dalsi zkusenost - me sestry.., mela casto zanet mocoveho mechyre, doktorka (uzasna) ji doporucila vysetreni, vcetne toho, ze ji vycevkuji atd. Sla k privatnimu - aby nemusela cekat mesic na statni, vse ok. Odpoledne ale volala, brecela mi do tlf, ze se ji chce strasne na malou a nemuze.., boli ji bricho a nevi co delat a kam jit.. pohotovost az od 17h. Zacala jsem obvolavat nemocnice a ja, ackoli se normalne jen tak nenecham odbyt, byla zoufala - vsude rekli, ze ma jet na pohotovost v miste bydliste (pac C. Brod je zruseny, musela by do Kolina, coz je 50 min vlakem z Prahy, kde v tu chvili byla) - ona nebyla schopna chodit, natoz nekam jet... pak mi bylo receno, at jde k doktorovi, u ktereho byla, coz neslo, protoze ten uz nemel ordinacni hodiny.. treti nemocnice, Karlovo namesti, tam jsem se pohadala se sestrickou, pak rekla ze to neni jeji problem, sestra k nim nepatri a hotovo - namitla jsem ze to je urgentni, ze opravdu nevi co ma delat, nikdy se nestalo aby brecela bolesti.., a sestra rekla ze ji proste nevezmou a basta.. muj argument, ze maj pohotovost a ze co kdyz ji tam proste poslu, to bylo odpovezeno, ze i tak ji nevezmou, protoze k nim nepatri.. tak jsem rekla ze kdyby prisel nekdo, ze umira, jestli ho poslou jinam..., tak rekla ze "tohle jsem nerekla, ale.." - sestricka z urologie... Nakonec to dopadlo tak, ze jsem obvolala vsechny nase zname a nekdo mi doporucil "znamou" v Krci, ktere se zavolalo, jestli by teda nevadilo, ze ackoliv k nim nepatri, nemaj pohotovost, jestli by tam preci jen mohla prijit.. a ta znama rekla ze jiste, to je samozrejme, proc se ptame a mela prijit rovnou...

Omlouvam se ze jsem se rozepsala. Ale i ted jsem hodne nasr... a je mi smutno z toho, ze proste jsem nedokazala sehnat pomoc, na jednom tlf ubrecenou (dospelou!) segru a na druhem "ochotne zdravotnictvi".