Děkuji Vám všem

Všem Vám moc děkuji za názory, opravdu mně to velmi potěšilo. Včera jsem tu nebyla a proto reaguji opožděně. Jarko,vidím, že dobře znáš reakce mladých lidí, že to máš podobné. Emi a všichni ostatní, ráda bych vám situaci trochu přiblížila. Syn studuje ČVUT, peníze mu nedávám bohužel vůbec žádné, jen u nás jí a spí a už dlouho jsem mu nekoupila ani žádné oblečení, jen dva svetry k vánocům. Chodí při studiu do práce, dost si myslím přivydělá a vše, kromě tramvajenky /570 Kč čtvrtletně/ si platí sám. S tím uklízením máte pravdu-neustále do něj hučím jako Jarka, někdy psychicky nevydrží a uklidí to, ale většinou se chytá za hlavu že ho mentoruju a že nebudu mít na trhu práce žádnou cenu, když ho nenechám v klidu /výmluvy, to vím/.Ani nesportuje, jen chodí někdy do hospod, což dnes studenti dost dělají.To se mi nelíbí,ale když řeknu názor,mávne rukou.Tím vysvětluji to, co se mi tu někdo ptal, jestli jsou opravdu vychované, jak jsem psala. Myslím, že ten kluk jinak špatný není, má až moc vyvinutý smysl pro morálku a čest i spravedlnost,např. vím že nelže, jsem si jistá.Tak to je ke klukovi. O to větší výdaje mám s dcerou, studuje mimo Prahu, je na koleji a každý týden jezdí domů. Někdo tu psal, že měl na VŠ 500,- na měsíc.Kolej stojí 1000,- /jsme rádi, že ji dostala, priváty stojí nejméně 2000,-/, víkendová cesta tam a zpět 220-240 Kč vlak či autobus /na studenty se dnes ohled a slevy neberou, nebo jen nepatrné/.Nechci jí zakazovat,aby jezdila domů, dokonce na koleji jednu holku o víkendu přepadli, je tam totiž liduprázdno,není to jako dřív, kdy studenti na kolejích zůstávali.Jídlo si bere z domova,ale během týdne si něco koupit musí, na obědy nechodí,neboť menza je za městem a v tu dobu prý má přednášky, a taky drží různé diety.Takže se lehko doberete k částce 2500,- při šetření. Pracuje každé léto,letos nebyla vůbec nikde na prádninách, 3 měsíce chodila do práce.Předtím byla jako au pair, to tedy taky pracovala.Má tu vlastnost,že je fixovaná na rodinu a příbuzenstvo.Bohužel proto všechny vydělané peníze vždy vyhází za dárky a drahé - vánoce, narozeniny, nejen naše ale babiček i dědy, na malou sestřeničku atd.Nedá si vysvětlit, že brácha ty džíny za 1500 mít nemusí,že mu je koupíme my, že já neptřebuju stříbrnou soupravu na krk a ruku.Kupuje vánoční ubrousky,velikonoční výzdobu atd.Kupuje si nějaká skripta a kartu do mobilu.Bohužel, když potřebuje prádlo, jde za mnou. Nevysvětlím jí, že místo kupování dárků si to má dát za tohle.Co byste dělali vy, rozmlouvali nebo byste měli radost, že má ráda rodinu? Sama to nevím.Říká mi o spolužačce,která je o dva roky starší a nevlezla ještě do práce.Prý všechny mají kapesné a ona má nejmíň. Oponuji, že jiní rodiče nemají dvě děti na vysoké. Je pravda, že někdy, když přijdu později apod.-chodím cvičit-a ona je doma, uvaří, a vařit umí dobře. Naučila se od babičky, protože jí to bavilo, já se přiznám, že jsem se vařit naučila až v manželství. Bohužel nemyje nádobí, takže když přijdu, je uvařeno,ale musím stoupnout ke dřezu, vždy jsou toho hory. Nic neříkám, neboť vařila ona.Binec mají v pokojíku stále, to je pravda. Tam to jako Jarka, taky neuklízím. Jen když tam někdy nahlídnu, jímá mne hrůza. Tan pokojík má myslím 12 m, jsou tam dvě postele, dva stolky, nějaké skříňky a šuplíkové skříňky, a je to narvané. Pořádek by se tam udržet jakž takž dal, ale oni to nedělají, zaprvé mají plno krámů a zadruhé jsou bordeláři, co si budeme namlouvat.Navíc,a to byste museli znát mou dceru, ona je velmi silná osobnost a má vliv na lidi,a já se přiznám, že na ní v argumentech nemám a málokdo má.Prostě dokáže postavit lidi příjemným způsobem "do latě".A lidi jí mají rádi,jdou za ní, je prostě vůdčí.Nikdo jsme takový nikdy nebyl a nevím, kde se to v ní vzalo.Ona je vždy pánem situace.Těžko a nerada se s ní hádám, a kdo jí zná, říká totéž. Přitom je velmi komunikativní,dokáže lidi vyslechnout a i účinně pomoci. Dokonce byla jediná, kdo dokázal "dát do kupy" velmi těžce nemocného dědu ve stavu deprese.Myslím, že by se dobře uplatnila jako psycholožka, říkají jí,aby se dala na politiku /z legrace/,ale samozřejmě nesouhlasí.Taky léčila nemocného kocoura, když už se ho ostatní štítili, skoro umíral, a dokázala to. A to jí bylo snad 13 let.Tak takhle to asi je v naší rodině. Proto ten binec snáším, protože si říkám, že mi snad ty děti za to stojí. Nějak jsem se rozkecala. Ale zkusím s tím teď o víkendu něco udělat a promluvím s nimi se všemi. Už mně taky nebaví jim dělat služku.