Re: maličká rada která pomohla i nám

Jsem na tom podobně, až na to, že rady o psychice slýchám ještě o několik let dýl, bohužel někdy i se skrytým podtónem: určitě je z toho už hysterická, jinak by přece byla dávno těhotná. Bohužel jsem tuhle radu pěkných pár let poslouchala i od gynekologů: jste zdraví, tak zkoušejte. Tehdy ještě nebyla CAR v každém kraji, takže v těch několika málo byl docela nával. Z Iscaru nás ještě na konci devadasátých let poslali s manželem zpátky domů, že prý musíme nejdřív podstoupit "levnější inseminaci", protože pojišťovna IVF jinak nezaplatí. Teď jsem rozvedená a přestože už jsem si netroufla na mimčo málem už ani pomyslet, zkoušíme to s přítelem v Pronatalu, kde nám řekli, že u určité části neplodných párů dnešní medicína příčinu stejně nezjistí, ale i tak může IVF pomoct. Takže dobrou zkušenost se štěňátkem, jistě dobře míněnou pro uklidnění obav, bych jen doplnila větou: ano, netrápit se, ale nechodit na procházky s pejskem dýl než půl roku po tom, co jste se půl roku marně snažily:) Využijte toho, že dnes jsou CAR více rozšířena, gynekologové poučenější a už k tomu mají jiný přístup. A pokud se vám bude zdát, že váš doktor se moc nezajímá a jen krčí rameny, vyměňte ho. Doporučení do CAR stejně nepotřebujete, můžete se objednat samy.