Re: Nejsi divná!

Procetla jsem si vsechny nazory.S nekterymi nesouhlasim, ale respektuji nazor..
Prestehovali jsme se z Brna na vesnici za Brno.V Brne jsem delala mrtveho brouka...clovek je ve vetsi anonymite, specha, nekdy se ani moc nekouka kolem sebe.
Ale vzdy jsem prispivala na SOS vesnicky a Zluty kvitek-rakovina.
To se vsak zmenilo s listopadem 2006 , kdy jsem onemocnela rakovinou.Najednou se zmenilo strasne moc veci a zmenila jsem se predevsim JA!Vic se snazim divat kolem sebe, vic naslouchat, vic pomahat tam, kde je to treba:jeste nikdy se mi nestalo, ze by ma pomoc byla zneuzita.Pomaham konkretne konkretni osobe, rodine.
A to prostrednictvim mych kamaradek.
Az loni pred Vanocemi jsem udelal poprve neco, co bych jindy asi neudelala, uz kvuli tem ,,nevericim dindinum", kteri si mysli, ze kazdy je podvodnik, zlodej, lhar a vybira si prakticky jen do sveho korytka.
Oslovila jsem i internetove pritelkyne zde na Rodine a na Mimi-bazaru.To jsou totiz me dva nejoblibenejsi servery a vim, ze tu a tam mam opravdu zname , kamaradky i pritelkyne, ktere me znaji uz nekolik let a vi, ze jsem nikdy zadny podraz neudelala.
S moji nemoci jsem se vic priblizila zenam se stejnym problemem-rakovina prsa.
Znam jich tolik, ze je to az k nevire.Nejsme videt, ale jsme.A ne kazda tak otevrene a verejne o sve nemoci mluvi , jako ja.Ja se za ni nestydim a mluvit o ni mi pomaha , protoze ten tlak zevnitr sebe same, dusit to v sobe je zabijejici a vrazedne.
Snazim se pomahat.Pomaham.Nektere uz nejsou bohuzel mezi nami.
Pul roku znam jednu ted v lednu 26letou maminku, vychovavajici 2male deti, bez pritele, ktery se ji pred 2lety zabil v praci pri autonehode.Onemocnela rakovinou prsu, v zari byla operovana.Ten pribeh je dlouhy, smutny a slozity.Plny bolesti a komplikaci, rodinnych, zdravotnich a nejvic financnich.

A to byl velky duvod, proc jsem oslovila i zname pres internet.S tim, ze pomoc privitam pro ni a jeji deti jen opravdu od tech, kteri me znaji, vi jaka jsem, co se mi stalo, proc to delam a ze to nedelam pro sebe.
byla jsem prekvapena.Mile.I tim, ze pomohli lide, kteri me vlastne neznaji.
Samozrejme , ze se nasli i takove, ktere mi psaly nebo i pisi, ze mi neveri, ze je to cele nejake divne, ze takovy osud je jak z romanu od Steelove atd.
Akceptuji jejich nazor, ale zabyvat se jima nebudu.Nezadala jsem je o pomoc a jejich neduveru.Bud duveruji, znaji me a pomohou nebo at si dane prosby nevsimaji.
Musim rici, ze cela sbirka byla velmi uspesna a velmi velmi pomohla.Darcu nakonec bylo neco kole 90ky!!!I kdyz i ted se stale ozyvaji.Za coz jsem velice vdecna, vazim si toho.Moje Beranni povaha by mi nedovolila lhat v necem tak zasadnim, jako je pomoc pro nekoho, kdo ji neuveritelne potrebuje.
Nikdy jsem nebyla krivak, spis bojovnice za lidska prava a nekolikrat se mi to vymstilo.Ale nelituju toho!
Nikdy nebudu litovat toho, co jsem udelala zde na www.rodina a na www.mimi bazar.Nebudu litovat ani koruny, ani casu, ktery jsem tim stravila.A stalo me to hodne penez, hodne sil a hodne casu.Ale vim, ze konecny vysledek byl uzasny.Predevsim, co se tyka tech 2 malych deticek.
Rozhodujici bylo i to, ze vim, jak je dulezite mit po boku s rakovinou manzela, pritele, rodinu, pratele.Jak je dulezite byt v klidu a nestresovat se vecima, jako jsou finance, to ci ono.Ja to stesti mam.Ma pritelkyne ,,Z domu smutku" jak rikam tem z onkologii ji bohuzel nema.

Timto jsem chtela jen trochu objasnit svuj postoj k charite a pomoci druhym.

Co se tyka Trikralove sbirky, tady na vesnici neotevrit by bylo asi hodne spatne nebo hodne divne nebo...co ja vim jake.
Loni i letos jsem otevrela, poslechla si koledu a prispela.S detmi chodi vzdy dospely, maji zapecetenou pokladnicku.Letos mezi Tremi krali byla i holcicka s Downem.Byla strasne mila.Poprve v zivote jsem se dotkla ,,takoveho" ditete.Usmala se a chytla me za ruku)Zahralo to jako slunicko.

Zlute kvitka podporuji nadale a ne jen v ten den, kdy sbirka probiha.Rakovina je pro me nocni mura, ale jen tak se ji nevzdam!"!Proto co se tyka rakoviny, podporuji.Stat se to muze kazdemu z Vas- i tem, kteri zde pisi, jak na sbirky neveri atd.Naposledy jsem prevedla 1000 bodu v projektu BONUSprogram Ceske sporitelny na nakup pristroje pro diagnostiku rakoviny prsu.Sama jsem ten pristroj uz potrebovala pri biopsii 3x.

SOS vesnicky jsou dle me velmi dulezite.Proto prispivam.
Kapka nadeje je pro me taky priorita.POroc, to snad ani nemusim vysvetlovat.A navic je mi pres vsechny bulvary Vendula Svobodova velmi sympaticka.
DMS na povodne a podobne katastrofy u nas v CR je pro me taky neco jako moralni povinnost pomoci.
Pred Vanocemi jsem prispela i na UNICEF, ac tomuto projektu moc neverim...protoze z velmi dobreho zdroje vim, jak se tam penize ztraceji nebo vyparuji??
Nekdo uz tu zminil Terezu Maxovou.Prispela jsem take.Neprispivam v jeden mesic, ale prubezne.Moji rodinu to nijak financne nazatizi, a jinde snad pomuze.
A pokud me oslovi moje kamaradka, pritelkyne s zadosti o pomoc pro neco nebo nekoho, co ma smysl a je potrebne, nevahma, stejne tak, jako nevahaly ony pomoci me pri sbirce na moji nemocnou pritelkyni a jeji deti.

Socialni citeni mam myslim tak nejak v normalu.Nemyslim si, ze jsem Matka Tereza a spasim vsechny potrebne na svete.Ale myslim, ze mnoho lidi malem, da dohromady hodne.
Toto je zase muj nazor.
Hlavne vsem tem, kdo pochybuji preji moc moc a uprimne, aby se nikdy nedostali do nouze, jako treba ta moje kamaradka.Aby nepoznali zadnou hnusnou nemoc, ktera tak zmeni zivot, vztahy...Aby jim potucek za barakem neudelal v 1.patre baraku bazen..aby nemuseli nikdy poznat, jake to je nemit detme na jidlo, boty, hracky.
I ja znam lidi, kteri prispet korunou na chariutu by si nechali vrtat koleno, nikdy se jim prece nemuze stat, aby nemeli na luxusni dovolenou v Karibiku a nemohli kazdy zimni vikend byt v Alpach na lyzovani...a dneska??Ale to je uz jiny pribeh.
Pa Sylva