Re: školka

On kroužek je sice zajímavý nápad - ale kolik rodičů by na něj dítě přihlásilo? možná tak dvě - tři děti ze sta. Vietnamština není žádný světový jazyk a perspektiva pokračovat v něm ve škole atd moc velká není. Když rodičům postavíte vedle sebe angličtinu a vietnamštinu tak 99% zvolí angličtinu. I třeba proto že s angličtinou dokáží dítěti pomáhat, procvičovat slovíčka, krátké věty, ale u vietnamštiny je dítě odkázáno jen na to co si pamatuje z lekce což jsou informace poněkud pomíjivé. Navíc hodně vietnamských dětí nerado mluví před čechy vietnamsky. Oni mají sppíš fixováno že mluví mezi sebou, ale jakmile je přítomno třeba jen jedno české dítě tak už se snaží česky. A tím odpadá i procvičování mezi dětmi. Rodiče i hodně dětem zakazují mluvit vietnamsky - jsou si dobře vědomi že dítě bude pokračovat v české škole a potřebuje ve školce získat co největší zásobu českých slov.
Na dovolenou si sebou pravidelně brávám vietnamskou holčičku, když přišla tak neuměla ani slovo a letos má jít do školy. Tatínek za mnou přišel jestli bych jí nemohla učit česky ještě zvlášť, ale to mi bytové podmínky neumožňují (brát si ji na víkendy) tak sem tam někam vyrážíme.
Často je i problém najít dítě které je schopno přeložit do vietnamštiny alespoň to jedno nebo dvě slovíčka, většinou nechtějí a já je nechci nutit. A ještě jeden příklad - vemte to obráceně - nastěhujete se dejme tomu do Vietnamu, dáte dítě do školky a doufáte že se dítě naučí alespoň tolik aby zvládlo nástup do školy a pak zjistíte že se ve školce učí čeština a děti se snaží s vaším dítětem komunikovat česky...
A pokud se vrátím k tomu kroužku pak co si budeme nalhávat - u mnohých rodičů i nadále přetrvávají předsudky. Máme z kraje roku na dveřích vyvěšeny jmenné seznamy aby každý věděl kam patří a jednou jsem načapala dva tatínky kteří se dost nevybíravým způsobem vyjadřovali nad tím kolik jich je ve třídě a nad jejich jmény - bylo mi z toho smutno. Tudíž opravdu nevím zda by se kroužek opravdu podařilo otevřít a pokud tak jestli by byli rodiče schopni zaplatit rodilého mluvčího. Ti jsou většinou poněkud v jiné relaci než když kroužek vede učitelka.
Myslím si že nejlepší je najít tu zlatou střední... a ukázat českým dětem že existují jiné jazyky, třeba si popovídat, ukázat na mapě atd, ale zárověň pomoci vietnamským dětem se začleněním a tím, aby si co nejvíc cvičilo češtinu.
Jinak já opravdu raději než obrázky používám konkrétní věci pokud to jde, když máte 27 dětí ve třídě, každý potřebuje něco terochu jiného tak opravdu nezbývá čas přebírat hromadu odrázků a hledat ten pravý. Ze zkušenosti vím že základní věci jako "záchod", "umýt", "oblékat", "boty", "svačina" se děti naučí velice rychle - v pravidelném denním režimu školky se používají často. A navíc specielně děti s jinou jazykovou základnou mají dobré pozorovací schopnosti - pozorují a učí se, dívají se co a jak dělají jiní a opakují to.
Loni přišla do školky tříletá vietnamečka, to týdne zvládala všechno. Po spaní děláme z lůžkovin "balíčky" (usteleme a zabalíme) - je to záležitost starších dětí které to zvládají a tahle malá holčina dva dny sledovala co to dělají a třetí den po tom co vstala šla zabalila svůj balíček naprosto stejně jako velké děti. Totéž je i při svačinách, párkrát jim pomohu s přípravou a pak už to zvládnou.