Volný čas dětí? Buď příliš kroužků nebo pasivita

V oblasti mimoškolního života dětí došlo v posledních letech k rychlému vývoji. Kromě masivního nástupu informačních technologií nastaly změny v institucionálním zabezpečení volného času, v postupné komercionalizaci kultury i sportu. Volný čas ovšem zůstává nadále specifickou, jedinečnou a nenahraditelnou součástí každodenního života dětí i dospělých. Je to čas na odpočinek, regeneraci fyzických i psychických sil, společenská setkání, poznávání světa z různých perspektiv, na naplňování zájmů, potřeb, hodnot a na seberealizaci v různých aktivitách.

Za posledních deset let se výrazně zintenzivnila výzkumná činnost orientovaná na život dětí. Proběhla šetření zaměřená na jejich zájmy, způsoby trávení volného času, základní hodnotové orientace a postoje. Národní institut dětí a mládeže provedl díky projektu Klíče pro život rozsáhlý průzkum věnovaný hodnotovým orientacím dětí ve věku od 6 do 15 let. Cílem autorů bylo mimo jiné zjistit, jakou roli hrají rodiče, kamarádi, učitelé v životě dětí, jak tráví svůj volný čas, co od života skutečně očekávají.

Děti vzdělaných rodičů tráví svůj volný čas aktivněji

Výsledky potvrdily skutečnost, že aktivní trávení volného času dětí je významně závislé na iniciativě, informovanosti a možnostech jejich rodičů. „To souvisí především se vzdělanostní úrovní a socioekonomickým postavením rodiny,“ potvrdil Miroslav Bocan, garant výzkumu. „Pokud jde o individuální činnosti, dominuje čas trávený u televize a překvapivě také čas věnovaný přípravě do školy. S přibývajícím věkem dostávají stále větší prostor kamarádi, dále sem patří poslech hudby a čas trávený u počítače,“ upřesnil. Sledování televize náleží stále mezi nejdostupnější a nejrozšířenější pasivní způsob trávení volného času. Denně se na televizi dívají přibližně tři čtvrtiny dětí, ale několikrát do týdne ji sleduje více než 90 procent dotázaných. Míra sledování televize stoupá s věkem a souvisí s tím, zda ji dítě má ve svém pokoji.

Narůstá také doba strávená u počítače.

Významným činitelem, který určuje kvalitu trávení volného času, jsou zájmy a zájmová činnost dětí. Ta zahrnuje celou škálu rámcových oblastí od vzdělávacích aktivit, zájmových kroužků až po sportovní a všestranně zaměřené činnosti, které kladou důraz na výchovu, soužití v kolektivu, sociální schopnosti nebo pobyt v přírodě.

Čím lépe je rodina situována, tím více tráví děti svůj volný čas s rodiči, sourozenci a prarodiči. V tomto případě mají rodiče všeobecně větší přehled o činnosti svých potomků ve volném čase, více je podněcují a motivují. Děti ze špatně situovaných rodin tráví samy téměř dvakrát více času než děti z rodin průměrně či lépe situovaných.

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že alespoň jednou týdně navštěvuje některou z volnočasových aktivit 74 procent dotázaných dětí. Nejsilnější věkovou skupinou pravidelně navštěvující kroužky jsou děti ve věku 10–12 let. Starší školáci kroužky opouštějí z důvodu nezájmu, „překroužkování“ a rostoucí míry autonomie, která jim umožňuje více rozhodovat o své mimoškolní činnosti.

Co se týče zaměření kroužků, největší zájem je o sportovní oddíly, kroužky hudebnědramatické, výtvarné, rukodělné a v případě starších dětí také o vzdělávací aktivity. Ve většině případů rozhoduje dítě samo, do jakých kroužků bude docházet. Výjimkou jsou aktivity vzdělávací a náboženské.

Prokázalo se, že důležitým faktorem, který rozhoduje o trávení volného času dětí, je velikost obce, ve které žijí. Děti bydlící v obcích do pěti tisíc obyvatel se častěji nudí a věnují se neorganizovaným činnostem, jako jsou návštěvy kamarádů, sportovní aktivity venku.

Čeští školáci mají nejvíce kroužků a mimoškolních aktivit v Evropě

Podle mezinárodní ankety společnosti GE Money Bank z roku 2009 mají čeští školáci nejvíce kroužků a mimoškolních aktivit v Evropě. Na sportovištích a v různých kroužcích tráví týdně 5–8 hodin, na světové špičce v množství času stráveném mimoškolními aktivitami jsou pak školáci z USA a Austrálie, kteří týdně v zájmových kroužcích tráví 9–12 hodin. Někteří odborníci mluví o přetíženosti dětí zapříčiněné převahou aktivit výkonnostně a individualisticky zaměřených, které u dětí nerozvíjejí potřebné sociální a osobnostní kompetence.

Co víme o dnešní generaci školáků? Na jednu stranu se zdá, že slovo zábava je heslem doby, prohlubuje se pasivita, konzumnost a nenáročnost aktivit. Na druhou stranu se poměrně vysoké procento dětí účastní organizovaných forem mimoškolní činnosti. A právě tyto děti se podle průzkumů cítí v životě šťastnější než jejich vrstevníci.

„Odhaduji, že v budoucnu bude stále dominovat televize a počítač – hraní, surfování a bude přibývat chatování. Na druhou stranu, pokud jsou děti s kamarády, věnují se běžným,venkovním‘ aktivitám. A ty asi budou zůstávat,“ domnívá se Miroslav Bocan z Národního institutu dětí a mládeže.