Re: Jak to delaji rodice s detmi bez krouzku?

Dohodnou se matky deti, ktere se vzajemne znaji a jejichz deti chodi na stejny krouzek. Ta, ktera ma v dany den a dobu cas (ci jejiz babicka ci chuva, atp. ma v danou dobu cas), bere nekolik deti, v jiny den to udela zase jina.
Sama jsem vyrostla na vesnici, kde byla jedna ZS a velmi omezene moznosti organizovaneho traveni volneho casu. Po skole jsme behali po lesich, koupali se v rybnice, staveli bunkry (onen "ideal", o kterem se tu mnozi zminuji}. Po case to cloveka omrzi. Od urciteho veku jsem velmi silne citila potrebu rozvijet se i jinak nez ve skole ci "po lesich". Bylo mi vcelku lito, ze rodice se zadny z mych talentu nesnazili podporit, dojezdy do krouzku byly komplikovane. Fakt, ze dite travi spoustu casu samo a zabavi se, nevede automaticky k tomu, ze se dokaze i pozdeji smysluplne zabavit. Naopak mnohe krouzky poskytuji diteti zaklad k tomu, aby mohlo ziskane dovednosti dale samo ve volnem case rozvijet a tudiz se smysluplne a kreativne samo zabavit. Uci-li se po skole francouzsky, ve volne chvili si precte knihu. Chodi-li na piano, pro radost si doma zahraje. Chodi-li tancit, doma tanci, pozdeji mouze chodit tancit na plesy. Nauci-li se na vytvarce zajimave techniky, jeho domaci amaterske prace maji najednou novou dimenzi. Proste vetsina rodicu nejsou vseumele a nemaji neomezene mnozstvi volneho casu v dobe mezi polednem a sestou vecerni a nemaji tudiz kapacitu tohle vsechno s detmi zvladat sami. At ziji krouzky!