Re: Svobodná matka

Přeji všem dobrý večer,

koukám, že ten den, co se mi narodila Terezka, se tu rozběhla pěkná diskuze. Zběžně jsem to teď pročetla a chtěla bych vyjádřit podporu Daně(s dvojčaty) a Míše(s jedním klukem) - nakonec s oběma jsem si před časem několikrát dopisovala. Myslím si, že dobu, kterou trávím se svými dětmi nelze absolutně nahradit a pokud by nám manželův příjem nestačil, také bych to řešila nějakým uskrovněním a ne mým odchodem do práce. Já jsem začala znovu pracovat až když bylo synovi 3 a 1/4 roku a řešila jsem to celodenním hlídáním - chtěla jsem jít do práce ne z důvodů ekonomických, ale z důvodu, že obor, kde se pohybuji, se mění velmi rychle. Ovšem po pár měsících jsme s manželem usoudili, že na sebe a zejména na syna prostě nemáme čas, přicházíme domů až když spí a odcházíme, když ještě spí, jsme vyčerpaní, já jezdila přes celou Prahu 2xdenně -tzn. 3 hodiny na cestě... Jistě, byly tu víkendy, ale to nám nestačilo, za ty peníze nám to prostě nestálo. Tehdy jsem začala uvažovat o druhém miminku (manžel chtěl již dávno) a vrátila se zpět na MD a pak jsem již zůstala úplně doma. 8 měsíců jsme se snažili a pak to teprve vyšlo. (Už jsem z toho byla zoufalá).
Nyní máme maličkou holčičku a jsme moc šťastní a je mi teď úplně jedno, co se v mém oboru děje... No, budu se to snažit trochu z povzdálí sledovat...

PS:Pro Danu:je to holka, tak snad tříselná kýla nehrozí, jak jsem byla v porodnici ujišťována.
Pro Míšu(Milenu)syn ty antibiotika dobral, výtěry byly negativní, do školky ho zatím nedáme. Dcera se narodila 38+6, což je úplný zázrak, že jsem to vydržela tak dlouho!
Omlouvám se všem na Rodině, že zdržuji dlouhým příspěvkem a PS-kama.