Re: Hojení po 2.císaři - vaše zkušenosti

Já jsem na tom byla hůř při prvním císaři. Byl akutní a já jsem na to nebyla připravená. Hrála v tom velkou roli psychika. Hlavně z předčasného porodu a pak to byla bolest po císaři a ještě bolest a strach uvnitř. Jizva se mi, ale hojila dobře a neměla jsem s ní zase takové problémy. Určitě mi, ale bylo hůř díky psychice a tím jsem si i sama komplikovala stav a domů jsem šla až po 10 dnech. Na druhý císař jsem už byla připravená. Věděla jsem ho čeho jdu a bolest jsem zvládala úplně v pohodě. Léky na bolest jsem měla minimálně a sama jsem si řekla, kdy je chci a kdy né. Psychika byla v pořádku. Malého jsem mohla vidět na JIPce a pak jsem ho měla brzy u sebe. Vstala jsem pár hodin po zákroku. Komplikace jsem, ale měla a to takové, že mi místo pod jizvou oteklo a celé zfialovělo. Musela jsem ledovat a mazat. Pak jsme už byli konečně doma, ale ještě jsem neměla pokoj. Musela jsem přenášet staršího 11kg syna z postýlky a to jen malé vzdálenosti asi 2m. Jizva mi potom praskla a musela jsem každý den dojíždět na chirurgii, kde mi vymačkávali krev a měla jsem drén. To se, ale stává jen vyjímečně a dalo se to čekat právě proto, že jsem měla ten otok. Můžu tě, ale uklidnit, že ten má jen velmi málo maminek. I tak to, ale byla brnkačka právě díky tomu, že jsem věděla do čeho jdu. Takže přeci hodně štěstíčka. Žádné bolístky a zdravé miminko.