Jak jsem četla že by to mělo bolet trošku míň, tak v tom článku to zdůvodňovali tím, že se řeže do stejného místa a už tam nejsou zcela dorostlý nervový zakončení, takže to už tolik nebolí. No, uvidím, zanedlouho už budu vědět, jestli a jak to bude bolet a jak to zvládnu
Já si pořád snažím vsugerovat, že to bude fajn a že já i mimísek to zvládneme oba dva v pohodě, taky si myslím, že psychika dělá hodně. U prvního syna byli v nemocnici vcelku neochotné sestry a já měla ke všem komplikacím ještě stále se zhoršující preeklampsii, tlak kolem 200, šílené otoky nohou, že jsem nemohla chodit, byla jsem na kapačkách, tak to asi taky dělalo hodně + malý na tom taky nebyl nejlíp. Tohle těhu mám suprové, takže doufám a modlím se za to, že i po porodu to všechno bude mnohem lepší než předtím. Opravdu hlavní a to nejdůležitější je zdravé miminko a pak člověk všechno líp zvládne. To čekání a přemýšlení nad tím vším je teď asi nejvíc náročné 
Rybářský denČeské Budějovice
Povídání o bylinkáchChrudim
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko
Autismus – Porozumění je začátekPlzeň-město Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.