Re: Kousající dítě

naprosto ti (i ostatnim se stejnou zkusenosti) rozumim. ale neverim, ze vraceni kousnuti to spravi.
Mam dvojcata (3 roky), didi byl vzdy "oralni dite", adri nikdy. cca od 1,5 roku david obcas kousnul (adri nebo mne), vysvetlovala jsem, ukazovala modrinku, nechala ho chvili samotneho v pokojicku, "aby nemohl nikomu ublizovat", kousla ho taky, ale stejne to porad jednou za cas udela. vi, ze je to spatne, vzdycky se pak sam od sebe omluvi, pohladi adri, nosi ji hracky, slibi, ze uz to nikdy neudela, ...
myslim, ze si proste v urcitou chvili (vztek, vypeti, ...) nemuze pomoct a je to silnejsi nez on. soudim podle sebe samotne, taky jsem byla kousaci dite (matka chlapecka, ktereho jsem pokousala ve skolce, dodnes nezdravi mou maminku) a dodnes, kdyz se vztekam, tak mam chut kousat (tuzku, jablko, paratka, cokoli). nekdo chce do neceho prastit, nekdo kousat verim, ze z toho didi vyroste a bude schopen to ovladnout (resp. usmernit tak, aby nikomu neublizoval). snazim se mu v tom pomoct, ale myslim, ze vraceni kousnuti neni ta spravna cesta.