Re: Infantilní chování

no tak třeba mezi nimi dřív opravdu něco proběhlo, nějaká intimnost a teď, protože neví co s tím, dávají veřejnosti lehce najevo,že něco možná bylo,ale zase pozor aby se na to nepřišlo - říkají jsme heterosexuálky.
Taky se mi jednou něco takového přihodilo. Holčiny to spolu evidentně vyzkoušely, a měly potřebu se s tím někomu svěřit,ale protože měly obavu,co by na to řeklo okolí,tak hrály takovou hru - chovaly se k sobě líbezně,ale jinak tvrdě popíraly nějaké choutky na osoby stejného pohlaví. Trošku tím chtěly machrovat a vzbuzovat zájem u mužů. Tak asi tak.

Já teda spíš nesnáším infantilnosti na děti -jako když někdo svému synovi říká miláčku, pojď papuškat, a v podstatě dítě neoslovuje jménem, to je samé broučínku,miláčku,beruško ... Úplně paf jsem zůstala z jedné kamarádky, kdy malého oslovovala mili. To bylo mili nejezdi tam! Mili to nemůžeš. A tak já na chlapečka - Milošku a kolik je ti let? A kamarádka na mě kouká,ale on se nejmenuje Miloš, on se jmenuje Oliver! Aha, prásk. Nikdy jsem jí neslyšela říct mu Olivere,tak probůh jak to mám vědět? Pozn. nejsme zas tak dobré kamarádky, nevěděla jsem jak se jmenuje, kdy má narozeniny ... Jen se tak občas potkáváme na hřištích. A jinak než Mili ho neoslovovala.