Moje zkušenost

Já s tchýní vycházím dobře. Myslím, že mě má poměrně i ráda, v rámci možností. Ale když jsme si kupovali "zasvobodna" byt, radila mému muži (tehdy příteli), ať si byt hlavně nechá napsat na sebe (on mi to "dobrák" ještě řekl). Když teď sleduju, jak mluví o druhých snachách... Ne že by tak špatně, ale oni ti její synové musí tak ty své ženy poslouchat. Oni se jich snad bojí.
Prostě to je asi takový vztah mezi matkou a synem. Nevím, jestli budu jednou taky taková.
Ohledně Vánoc. Vím o pár ženách, které když ovdověly, tak se začaly chovat jinak - najednou hrozně nechtěly být nikomu naobtíž a tak.
Celkově bych asi radila tchýni snést, moc neřešit. A pokud máš chuť zkusit ji ještě pozvat na Vánoce, tak se jí zeptej, zda o to opravdu stojí.
Jojo, vztah tchýně a snachy, to je něco. Musím upřímně říct, že když mi dá tchýně nějakou radu, tak ji už z principu odmítám. Až po chvíli se to ve mě popere a občas uznám, že to má něco do sebe. Muž je chytrý, zásadně nikdy neříká "mamka dělala tohle nebo tohle", ale když už tak "babička dělávala tohle". Zní to jinak )