Když šel můj první syn do školky, tak jsem z toho byla šílená celé prázdniny předtím. Nastupoval taky úplně "na tvrdo" od 6.45 do cca 15 hodin, šla jsem zpátky do práce na plný úvazek, nedalo se nic dělat, ale přiznávám, že strach z toho, jak to budeme zvládat, jsem měla veliký, pouze vědomí, že mi v práci drželi místo a nemusím shánět jiné (což byla velká výhoda) mě drželo nad vodou. Syn byl a je neustále velký introvert, jsme takoví celá rodina, tak není divu. Byla to velká změna proti režimu doma, ale celkem to šlo, opravdu to chtělo čas na zaběhnutí....ovšem mezi děti nikdy "nezapadl" a v podstatě nevěděl, jak si s nimi hrát - celou dobu docházky do školky, je to povahou.
Někdo psal, že holčička nastupuje do smíšeného oddělení - tak u nás to tak taky bylo, ale poslední rok ve školce takové rozdělení zrušili a dali dohromady opět menší děti a větší děti (předškoláky) zvlášť - prý se jim to pomíchané vůbec neosvědčilo, ale to je u každé školky jiné a záleží asi za ředitelce.
Jsem taky zvědavá na mladšího syna - nás to bude čekat přesně za rok...pokud se nic nestane a půjde to tak, jak má být. Myslím, že to bude trochu jiné - za prvé už budu vědět, jak to všechno chodí, halt víc zkušeností a za druhé už má staršího sourozence, se kterým si hraje a je zvyklý na jeho stálou přítomnost, takže snad to mezi těmi dětmi mu půjde líp.
Ještě k nemocem - připadá mi, že to je hrozně individuální. U staršího mě každý dopředu strašil a vyprávěl hrůzostrašné scénáře všech možných ochoření od zápalů plic přes uši a já nevím co - fakt mě každý dokázal "povzbudit" jen co je pravda

, ale nebylo to tak hrozné - syn býval nemocný, ale zdaleka ne tak často, že by byl třeba každých 14 dní nebo tak - to vůbec ne. Takže i těch nemocí se člověk nemůže tak hrozně bát, záleží prostě na dítěti....
Tak vám všem držím palce a ať máte bezproblémový nejenom ten první školkový den - už za měsíc.....


, ale i všechny další....
