Re: Odešel definitivně

Moulinko, cítím s tebou, mám taky svoji porci zoufalství prožitou.

To víš, že všechno jednou přejde, každá situace se vždycky nakonec nějak utřepe, ale nejdříve bude hodně smutku, bolesti, beznaděje, truchlení. Myslím, že tohle ve tvé situaci nemůže nikdo přeskočit, ten žal si každý musí odžít, probolet, ale pomalounku to bude bolet míň a míň a pak se jednou vzbudíš, uslyšíš zpívat ptáky a dojde ti, že ses z toho uzdravila.

Myslím, že nám ženským pomáhá o těchhle věcech mluvit, psát, prostě to dostávat ze sebe, no a to staré "dělání, dělání, všechny smutky zahání" taky není od věci, jak už tu někdo psal. Bude to těžké, ale zvládneš to. Přece svůj život nevzdáš! A jestli ho nechceš vzdát, tak nemáš jinou možnost, než se tím prokousat. Nestyď se požádat o pomoc Držím všechny palce co mám.