Re: Den blbec a následná asi depka

Ahoj, tak já měla přesně takovou sobotu. Dvě malé děti, v pátek mně manžel navrhnul (sám od sebe), že je ráno vezme ven, abych si mohla trochu pospat. Přes den jsem upekla koláč, protože měl pozvaného kamaráda, dostali jsem od našich postel, tak ji měli přivézt, musela jsem vyndat všechno, co tam bylo, uklidit, aby se to tady dalo smontovat a tak, umyla jsem myčku nádobí, prala jsem, zkrátka makala jsem celý den a udělal mi tou nabídkou radost. Načež v sobotu ráno manžel rázuje po kuchyni a nadává jak špaček, že je tu bordel jak v tanku, že si nemůže ani uvařit čaj apod. Byla jsem dlouho zticha, ale nakonec jsem na něj začala ječet. Scéna jak blázen. Nakonec jsme teda oblíkli kluky a vzal je ven, já brečela asi dvě hodiny, pak jsem vytuhla a probudila jsem se v půl jedný, když se akorát vrátili. Uvařeno jsem neměla, nic, nebyla jsem schopná. A on se ani neomluví, prostě se chová, jakoby nic neudělal, jen já že jsem hysterka a tak. Odpoledne si i řekl o sex, tak jsme pak o tom mluvili, ale k ničemu to není. Taky si občas říkám, jak by mi bez něj bylo dobře. On je fajn, s klukama pomáhá hodně, ale tak 1x za týden, 14 dní, nebo častěji ho popadne rapl a je na zabití. Ale s dvěma prcky já bez něj bohužel fungovat nemůžu, snad až bude malý větší, aby mohl do školky. Je to někdy na bednu. No tak vidíš, že to tak je i někde jinde. Snad tě to trochu upokojí. Já, když se pak uklidním, tak i funguju, jen je mi to líto, že nemám žádné ocenění, když si myslím, že se zrovna neflákám.