Jaké skupiny klasických pohádek a pověstí jsou vám blízké?

Ptám se jen pro zajímavost, syn jednak už z pohádek vyrostl, a jednak se mu ani až zas tak moc nelíbily. Nicméně sama miluju českou klasiku - Němcovou a Erbena. A tak nějak spíš české nebo středoevropské, byť v novějších zpracováních (např. od Milady Motlové). Moc mi nesedí třeba slovenské nebo ruské pohádky - bývají víc naturalistické, drsné, řekla bych mnohem drsnější než ty české. Ačkoliv... když jsem měla v ruce Evropské pohádky vydané Briem 2003... tak tam tchyně Šípkové Růženky byla lidojedka a měla zálusk na děti svého syna . To je asi holt verze pro dospělé, něco jako Hitchcock klasicismu .

Jinak děsně miluju české pověsti. Teda, aspoň ty, co znám. Od Linhartových, od pana Macháčka, od paní Ježkové...

Manžel a tchyně na klasické pohádky vůbec nejsou (nebyli), MM spíš četl knížky o zvířatech (Všední den v ZOO, Rybaříci v modré zátoce). Moje mamka má taky ráda spíš českou klasiku - a ještě lépe když má trochu šmrnc, humor. Třeba neměla ráda Popelku z konce 60. let, protože byla taková moc "mouchy snězte si mě", zato Popelka paní Libušky jí byla vždycky sympatická tím, jaký energický (a snad i trochu odbojný) duch v ní dřímal. A nemá ráda severské pohádky (možná spíš pověsti), takové ty drsné a ponuré (ostatně já taky ne). (Zato taťka severské příběhy miloval, byť teda ne pohádky.)

Jinak osobně nemiluju Disneyovky a podobné - jsou sice děsně sladce ilustrované, ale ten jazyk . Čímž ale neházím do pytle všechny překladové knížky pověstí či pohádek - ulovila jsem kdesi ve výprodeji Vánoční knížku od Lindy Jenningsové, a ta je psaná (a samozřejmě přeložená) velmi hezky a poeticky .