Re: Dcera se mi vzdaluje

no, Tragiko, dost se pohybujeme v tomhle slova smyslu v jiných mezích, jsou lidé, kteří ve mně nechali větší stopu než maminka... atd.

Děti zpravidla nezačnou někoho oslovovat, jinak než to cítí - než z donucení, a to dlouho nevydrží, nebo, když to tak cítí a nebo koupený, což nevydrží druhá strana. To se dále větví na záležitost - zalíbení se.... , jakože jsem chytrá a velká a na děti to sehraju... a děti nejsou blbý ani náhodou, a pak ten chlap je "můj", no tak tu přetvářku odložíme...

nebo na tu opravdovou, většinou to poznání trvá déle, ale o to pevnější je.

Osobně nejsem adoptivní ani hostitelský rodič, a četla jsem mnoho příspěvků Macešky, kdy oslovení "mami" vnímala jako sepětí a zázrak. Ale jsem macecha a máma. A nebesky by mně štvalo, kdyby se děti cítily s přítelkyní či manželkou líp než se mnou. Co se jich týče, krom " nákupu" bych fakt začala u sebe.