Re: Dobré ránko

No hele, ano, nechci byt bez penez, to je fakt. Tedy ne uplne, jsem se schopna uzivit, ale s malejma prckama se mi nechce.

Manzel doma driv uklizel - ale tak strasne moc, ze jsem ho s tim porad posilala do haje. On dela vsechno chorovne peclive.

Mandel, mne ho je i lito, psychologii jsem se trochu venovala a snazim se i nadale a tak zhruba vim, kde a jaky je problem. Akorat si nejsem jista, zda jeho blok neni natolik silny, aby s nim slo hnout. Ono je to z detstvi, rodice se venovali budovani komunistickeho statu a diteti moc ne, hlavne, aby bylo teple oblecene, dobre jedlo a dobre se ucilo a melo poradek. On brzy prisel na to, ze aby se mu venovali, musi byt casto nemocny, spatne jist a mit mimoradne vysledky ve skole. A tak, jako jine deti mivaji muclicka, on si svoji jistotu vybudoval na presnem systemu veci okolo sebe. A protoze detske malovani a zpev mu moc nesly a nedavaly logicky smysl a tudiz nemel 100procentni uspech, tak je naprosto vytesnil ze sve hlavy. Porad jede na vykon, neni schopen se uvolnit - pokud ano, zase jenom v extremni fyzicke zatezi. A pak je groggy. Je to skoda, je to moc chytry a schopny clovek, ale potreboval by nekoho, kdo by mu pomohl dokazat trochu odbourat tyhle veci, ktere z velke casti pripisuji jeho rodicum. Hodne me pobavil projev jeho otce na profesorske promoci, kdyz rekl, je jsou na nej hrdi a ze ho dobe vychovali. Tehdy bych mu nejradeji jednu pred celou pozvanou spolecnosti vlepila.