Re: Rozchod rodičů

Já chápu že tě to bolí i když už jsi dospělá. Člověk má primární rodinu pořád tak trochu jako jistotu a i když se s rodiči nevidí třeba často, tak jakmile se začně dít něco negativního, hodně ho to ovlivnňuje. Možná to může být ten pocit, že cosi se hroutí co tam celý můj život pevně stálo. Může to měnit pohled na rodiče, na jejich roli v tvém životě. Možná to chce čas a taky slyšet od nich, že pro vás pro jejich děti se tím tolik nemění, zvyknout si na jiné uspořádání v rodině. Příjemné to určitě není, mě se teď rozvádí sestra, opustila manžela, švagra na kterého jsem zvyklá a je tam teď jiný muž a já mám vůči němu skoro dětský vzdor i když on za nic nemůže (nebyl příčinou rozvodu). Možná si s rodiči promluvit o svých pocitech?