Re: Rozchod rodičů

Přesně tohle se mi stalo před rokem, mmch mi bylo stejně jako tobě. Máma odešla od táty po téměř 35 letech společného života.
Zhroutil se mi tehdy svět, bylo to hrozné, měsíc jsem probrečela a večer musela pít, abych vůbec mohla spát. Máma mi tvrdila, že to vlastně není moje věc, že už mám rodinu. Ale já ji měla jako jistotu. Ještě víc než mě to vzalo mladšího bráchu.
Taky mě mrzí, že jsme přišli o ty rodiné oslacvy, sešlosti...nikdy už to nebude jako dřív. Dům kde zůstal táta mi najednou přijde hrozně cizí, ač jsem tam vyrostla, je to teď pro mě takové "město duchů", nerada tam chodím. Loňské Vánoce opravdu nebyly nic moc. Obzvlášť těžké bylo vysvětlit to synovi, který na babičce visel, proč je najednou pryč.
Pro mě osobně bylo nejtěžší se vyrovnat s tím, že jsem ztratila mámu v pravém slova smyslu, protože je pryč, má nového přítele a nový život. Shcázíme se, ale už je to jiný vztah.
Takže ti rozumím. Bude to těžké, bude to bolet dlouho, ale život jde dál a musíme se s tím vyrovnat. Ostatně, náš život to není.