Bojím se manželovi věřit, protože mi několikrát lhal

Můj manžel není žádný opilec nebo něco podobného. Nekouří, nepije, nehraje automaty ani nehoní ženské. Když není v práci je s náma doma, kde mi pomáhá s domácností, takže asi nechápete, nač si stěžuju.
Jenže např. vloni jsme měli stavět dům, zaplatili jsme pozemek, projekt, vyběhali stavební povolení... a když jsem se chtěla jet podívat na několik týdnů hotovou základovou desku tak se mi přiznal, že žádná základovka neexistuje. To pro mě tenkrát byla hodně velká rána a měsíc jsem se z toho vzpamatovávala. Tenkrát jsem navštívila manželskou poradnu, nejdřív sama, pak jsme tam byli společně, dohodla se tam nějaká pravidla ohledně rodinných financí a rozdělení povinností a chvíli byl klid. Po pár měsících jsme náhodou objevili dům na prodej, který se nám moc líbil tak jsme se dohodli, že nebudem stavět, ale koupíme hotový... a ukázalo se, že má záznam v rejstříku dlužníků a nikde nám nechtějí půjčit, přestože plat má slušný (já byla na MD a studovala VŠ). Nakonec mi oznámil, že se mu podařilo domluvit hypotéku v bance, kde má svůj účet (odmítal mít společný) a začli jsme zařizovat. Sepsala se předkupní smlouva, složila záloha, pro malou nám slíbili místo ve školce, porovnávali se kalkulace na výměnu oken a scháněly se firmy atd. Když jsme po pár měsících už měli jet konečně podepsat tu hypotéku oznámil mi před odjezdem do banky, že nám jí neschválili a když jsem tam volala zjistila jsem, že jí zamítli hned na jaře a že ani jeho bratr, co mu měl ručit, o žádném ručení vlastně neví... Tak dlouho a tak neuvěřitelně si vymýšlel důvody a vysvětlení a když už jsem začínala mít podezření uklidnila mě nějaká další jeho lež. Odjela jsem tenkrát s malou na týden pryč, protože jsem se z toho fakt zhroutila, ale čím dýl jsem byla bez něj tím víc mi chyběl. Od té doby se mu bojím věřit. Donutila jsem ho zrušit účet a veškeré finance mám pod kontrolou já, vedu si i přehled příjmů a výdajů za každý měsíc. Přesto ještě občas najdu nějakou jeho zapomenutou zaplacenou složenku z jara, kdy mi tvrdil, že mu přišly neoprávněné už dávno zaplacené upomínky a přitom je zaplatil teprve tehdy a v trojnásobné výši (honoráře za vymáhání).
Myslím si, že nikdy nebyl vedený k zodpovědnosti a to, že má rodinu a měl by za ni být zodpovědný si odmítá připustit. Nevím, jak jinak si tu jeho nespolehlivost a lehkovážnost co se účtů, peněz apod. týká vysvětlit. Dokud jsme bydleli v bytě, který se mnou vyženil, chodila veškerá pošta tam a já o ní měla přehled bylo vše v pořádku a já si tyhle věci hlídala. Jenže teď bydlíme v pronájmu kde trvalé bydliště mít nemůžem a občas nám chodí pošta a složenky (či upomínky) na to trvalé bydliště, odkud to ČP vrací zpět odesilateli nebo se to dostane k manželovi a ten tyhle obálky od jakživa nerozlepuje a neřeší. Proto nemám takový přehled o tom co je potřeba platit nebo řešit jako jsme mívala dřív a žiju tak v neustálém strachu z nějakých dluhů, penále apod., přestože se jim snažím vyhnout a mám z toho i velké zdravotní problémy.
Myslíte si, že by se ta jeho nezodpovědnost "dala léčit"? A jak? Mám mu najít psychologa? Nebo zkusit jinou manželskou poradnu, když z té předchozí jsem moc dobrý pocit neměla?...