Re: Pomóc! Asi se k nám bude stěhovat tchýně!

se musím smát, napsala jsi to přesně. Po tchýni zůstal jeji druh (není to otec manžela - ten taky zemřel, ale je to druh a byl s tchýní 20 let) ... no a pořád má pocit, že za ním prostě chodit musím, protože zůstal sám a nemá co dělat a prostě musím. Jak jsem k nim jak tchýně žila chodila fakt max. 1x za měsíc tak teď mám povinnost tam chodit min. jednou týdně. Šílím z toho, má garzonku, ve které mu vadí že náš Vojta jen více zvedne nohu (už moc dupe dle něj) nevydrží tam dlouho - ještě nemá ani 3 roky tak se prostě za 20minut nudí a chce domů (už řve že jako by klidně mohl dostat na zadek a bude poslouchat a sedět ještě a bla bla bla). leze mi to tam krkem ...dost často ho už týdne dopředu informuju o tom, že nestíhám, nemůžu .... trochu mlžím (kdysi jsme chodili každé pondělí plavat ted už nechodíme ale neříkám mu to a tím mám kryté pondělí V uterý chodíme do miniškoličky spolu ... středy máme volné (to je katastrofa to mě vždy čeká že dorazím) čtvrtky zase miniškolička ... a většinou pátek a víkendy hraju na to, že jedu na chalupu k našim

Ojj jak ti to nezávidím ....