Re: Procházky s dětmi na čerstvém vzduchu

Já myslím, že nejsem hyperaktivní, to vůbec. Choditr ven s děckem va takovém depresivním podzimním počasí a pořád někde postávat nebo naopak perdit za dcerou mě taky neba, ale jdu, protože to baví ji. Třeba večer už jsem fakt unavená, ale dopoledne (mluvíme-li od dpoledním programu) snad není až tak unavený nikdo (kromě maminek, které vstávají k děcku 10 za noc...přerušované spaní je skutečně podle mě největší zdroj únavy a depek). Dcera se mi ale taky v noci ještě budí, chce čůrat (je bez plenek) a ráno vstává mezi půl 6-6. Prostě beru to tak, že je to teď docela krátké obdoobí, kdy jsem s děckem doma, tak dělám více méně pro něj to, co má rádo, i když se mi do mnoha činností nechce. Za pár let už mě nebude potřebovat, tak si klidně hodím nohy na stůl. Možná je to tím, že jsem trochu starší matka a že jsem šla do mateřství s tím, že jsem si vše dovedla představit, jak to bude a že z toho nebudu zrovna odvázaná.