Re: Máto

Ahoj holky,
zdravím při pondělku a přeju hezký týden Jsem v práci, nějak se do toho pořád nemůžu zabrat, tak jsem si udělala přestávku, abych vám napsala.
Minulý týden jsem se propotácela taky nějakou virózou, která měla mohutný nástup a setrvala v pomalu ustupující míře celý týden. A nejhorší na tom bylo - to asi znáte - ne, že je mi zrovna špatně, ale že si prostě nemůžu dovolit být nemocná, protože mám dítě, o které se musím postarat. Manžel se postará (nad svou běžnou normu) jen v případě nouze nejvyšší a ještě mi dá najevo, jaká je to pro něj hrozná komplikace. A já mám problém rozhodnoout se, kdy už je nouze nejvyšší a kdy ještě zvládám. Je mi líto, že nemám po ruce nějakou ochotnou babičku nebo tetu nebo někoho, kdo by pomohl jen tak z dobroty srdce a ne jen když už opravdu musí. No nic, tak to má spousta ženských a už je to snad za mnou.
Navrhla jsem m., ať se mnou zajde do poradny (to už teda s virózou nesouvisí ;-) ), souhlasil, ale okecal to - že jako pokud se mi zase nebude líbit, co nám tam řeknou (jako minule), tak budu chtít jít zase jinam? A že minule byl ten poradce neprofesionální jen proto, že se mi nelíbilo, co mi řekl ... Ubývá mi chuť s ním bojovat. Touhle cestou - poradna, pokus o nápravu vztahu - já už jsem nechtěla jít, mám pocit, že na to sílu nemám. A mimochodem, ta rozvodová euforie z léta už mě taky opustila - Kačenka měla pravdu, podzim a zima nejsou (zvlášť pro nás depresisty) vhodnou dobou na radikální kroky. Takže teď mám takové jakoby smutnější období.
Ten poradce mimochodem, jak jsem tam byla sama, tak mi nějak nic zvláštního neporadil, ale měla jsem z něj dobrý pocit, že mi rozumí a že mu můžu věřit. V podstatě jsme se dobrali k tomu, že s m. se k sobě chováme jako matka a dítě, nikoliv jako partneři. A že obecně řečeno zlepšit se to může ... ale v takovýchto případech se to nestává moc často. A že by mi doporučil poradnu jako poslední pokus pro klid mé duše - že mám jakoby nechat m., ať rozhodne, zda tam půjdem = uděláme pokus o záchranu, nebo ne (tak to se mi asi moc nepovedlo). A že pro A. by rozvod rozhodně nebyl dobrý.
V sobotu večer, v záchvatu neobvykle rozverné a veselé nálady, jsem řekla m., že existuje jedna věc, která by ho mohla zachránit od návštěvy manželské poradny, potažmo rozvodu. Měla jsem na mysli miminko. Tak mi nabídl, že mi koupí čokoládu ... nebo že dojde po sobě zastrčit židli u stolu, což nedělá a nedávno jsem ho o to poprosila. Takže vidíte, jak vážně to celé m. bere.

Holky, napište taky něco, veselého nebo ne, to je jedno. A mějte se hezky!
máta