Re: Jak těžké je být v ČR ženou v domácnosti?

Libiku,
je tu ještě jedna věc. Použiju svoji oblíbenou Gaussovu křivku, protože vona potvora funguje. Možná si neumím představit peklo, který zažívá ženská, co montuje součástky u Siemense, ale na druhý straně, ona si zase neumí představit peklo narodit se jako ženská s nějakou - řekněme že definovanou v pásmu superiority - inteligencí, kvůli který celej život řeší a poslouchá kydy o tom, jak je arogantní a vyvyšuje se nad ostatní, i když to záměrně nedělá a jenom si dovoluje chovat se tak, jak jí to přirozenost velí. Stejně jako není prdel být průměrnej nebo podprůměrnej, není prdel být ani nadprůměrnej, v čemkoli. Důležitý je se s tím srovnat. Znát svý možnosti, svý hranice, a bejt v jejich rámci spokojenej. Protože vždycky může bejt hůř. Nerozesílám maily o tom, jak máme hýkat štěstím, protože jsme se nenarodili v Somálsku, ale vevnitř v sobě vím, že to tak je, protože jsem spoustu tý lidský bezmoci a bídy viděla na vlastní oči. Viděla jsem malý černý děti na skládce chemičky, který si tam vybíraly jídlo podle barvy, který do sebe cpaly toxický humusy prostě jenom proto, aby nechcíply hlady. Viděla jsem umírající lidi na ulici pár metrů od soukromýho zdravotnickýho zařízení, který na ně sralo, protože neměli prachy na ošetření. Nemůžu spasit svět, ale v rámci toho, co můžu, se snažím dělat maximum. Nebudu si zasírat hlavu tím, že se nějaká ženská v domácnosti cítí nedoceněná, protože to je její privátní problém. Ale až bude mít průser, opravdovej průser, tak jí pomůžu tak, jak to bude v mejch silách. Rozumíme si?