Re: Rozvod

Já si netroufám vůbec Smoulíka soudit...ona jistě rozum má...nějak tu někdo opoměl, že v některých manželstvích se časem vytvoří taková "citová vyprahlost a poušt", že je na to krátká i manželská poradna...to jsou totiž věci, který rozumem ani dobrou vůli slepit nejdou.

V některých vztazích se vlivem let, stereotypu, rozdílů v povaze, zájmech, toho, že se každý změnil, běžných starostí a spousty jiných věcí vytvoří citové vakuum. A můžou oba chtít na vztahu "pracovat" a stejně už z toho nic nevykřešou.

A ještě horší je, že chlapi, jak už tu bylo řečeno, většinou nic řešit nechtějí. Vsadím se, že kdyby sem napsal manžel Smoulíka, psal by něco o tom, že "doma je to takový normální konfekční zboží...v podstatě nic zvláštního", teda "když ta jeho neprudí a nechce zrovna něco rozebírat".

Tím nechci chlapi nějak snižovat, ale oni jsou fakt většinou z jiný planety. Takový empatický týpky, co jsou v cizích filmech, jsem snad v Cechach ani nepotkala, teda nechci říct, že by tu byli primitivové, ale obecně čestí chlapi moc komunikativní nejsou.

Takže nějaký řeči o tom - "potřebuju, abys mi dal cítit, že jsem pro tebe přitažlivá ženská, že o mě stojíš...aj. aj..." je jako házení hrachu na zed.

Otázka je, jestli je milenec Smoulíka jednoznačné polepšení.

Já si vzpomínám na film Cesta z města. Tam hlavní hrdinka vedla takové řeči se svádějícím jí programátorem....cituji: "chlapi nás pak přestanou vnímat..." oní jí odpověděl: "ale já tě vnímám..." a ona jemu na to:
"jo, vnímáš, dokud mě neoprcá., pak zvadneš"

Bohužel, v tom je velká životní moudrost. Dokud chlap toká, loví, není si jist...tak má z něj žena pocit, že "jí vnímá"....když je žena ulovena, pomalu, ale jistě začíná mít často z muže pocit, že je pro něj něco jako příslušenství domácnosti...on nemluví, skrývá se za novinami, televizí...spousta věcí je pro něj atraktivnější než ona.

Takže jde i o to, jestli Smoulík za nějakou dobu nebude s milencem na stejné úrovni, jako je ted s manželem. Ale to nikdo z nás neví.