Re: Rozvod

"S mým mužem je neskutečně těžké si o něčem promluvit. Nemluví, jen poslouchá. Svou chybu nikdy neuzná. Za celý den si mě nevšimne, na otázky skoro neodpovídá. Máme naprosto rozdílné zájmy. Opravdu to neklape a já jsem z tohoto manželství někdy už hrozně unavená."

Šmoulíku, dočítám ale na tohle musím reagovat. Mám doma to samý, a věřím ti že jsi z toho unavená. Já jsem to vydržela kvůli dětem, dneska jsou v pubertě, ale už ani kvůli nim nehodlám setrvávat. Já už nejsem unavená, jsem totálně vyčerpaná a přítomnost toho mlčícího individua mě přivádí do stavu "deka". Kdo to nezažil nemůže pochopit, tiché domácnosti jsou časté, ale pokud partner komunikuje jenom to absolutně nejnutnější, a jinak nechce nic řešit, vyhýbá se jakékoliv komunikaci a žije si jen svůj život, je to na palici. Není to tak dávno co mi Jaana napsala, že to není k žití. To byl asi nejvýstižnější postřeh.
Někdo radil, abys to manželovi řekla, aby měl možnost jakési volby - tak u nás to fungovalo naprosto dokonale, jakmile cítil, že se odcizuju, nebo jsem kdysi dávno navrhla rozvod, začal být superdokonalý - ale jen na nezbytně nutnou dobu. Pak se to vrátilo do kolejí - většinou týden v poho, tři týdny mlčení. Ale klidně i dýl. A ta houpačka mě dostávala víc a víc na kolena. Ale jakmile měl strach, že by mohl přijít o to svoje jisté, vždycky otočil a byl milý, pozorný, prostě ideál.