Uspávání dvou různě starých dětí

ahoj, zajímá mě názor nebo rada někoho, kdo má podobné zkušenosti. Máme chlapečka 21 měsíců a k němu teď přibyla 6týdenní holčička. Bobísek je na mě dost zvyklý a odjakživa jsem ho uspávala. Sám usnout neumí a jak odejdu, když ještě nespí (i jen třeba pro něco vedle a jsem za pár vteřin zpátky), tak hned spustí šílený pláč a slejzá z postele (už spí ve velké) a jde za mnou. Vyřvávací a jiné násilné metody jsou mi dost proti mysli, neměla bych na to nervy.
Jenže teď s miminkem to začíná být problém, protože malá ještě svůj režim pořádně nemá, ale chtěla bych jí ho začít vytvářet, aby taky začala chodit spát ve stejnou dobu. Zatím jsem při uspávání staršího měla mladší u sebe v náručí, buď u prsa, nebo v šátku, a snažila se ji udržet v klidu, aby ho nerozptylovala. Ale ne vždy se daří a uspávání se potom strašně protahuje, když se tam navzájem vyrušujou.
Podotýkám, že manžel chodí domů většinou až když už Bobís spí, a i když je večer doma (o víkendech), tak stejně uspávám já, protože tatínka syn bere spíš jen jako nouzovou variantu. Takže mi prosím neraďte, ať ho uspává táta, nebo ať ho tam nechám samotnýho řvát, to by asi nefungovalo.
Jak to je u vás? Napadlo mě třeba pomalu staršího zvykat na nějakou relaxační hudbu, pustit mu to k tomu usínání a třeba by si časem dal říct usínat jenom u té hudby a beze mě... nevím, co s tím, rozdvojit se prostě neumím a ani jednoho nechci nechat samotnýho, ale spolu to je taky docela problém...