Re: Uspávání dvou různě starých dětí

Prskafko, chápu tě... My jsme z tohoto důvodu začali rázněji už před porodem, právě, aby si to nespojoval s miminem a vyplatilo se. Ale to ti je teď k ničemu...

Naše malá je děsnej řvoun, takže někdy to jsou šílený boje, u nás nepřipadá v úvahu, abych u malého seděla s řvoucím uzlíkem, takže já je oba vykoupu, nakojím malou a odcházíme s větším do pokojíčku, kde mu přečtu pohádku a pomazlíme se jen my dva. Mezitím má malou manžel nebo když není doma, tak holt si pořvává v postýlce.

Já dočtu pohádku, syn automaticky řekne: "Ájí!" (v překladu: mámo, musíš jít za Ájí) a já mu odpovím, že jdu za Ájí, ale zase za ním přijdu, ať na mě počká. TAkhle přebíhám z pokojíku do ložnice, třeba 5x, až jednou nepřijdu... Nechávám malou tlumenou lampičku, kterou zhasínám, až když malý usne. On chudák u toho čekání na mě usne.

Pokoušela bych se každý den trošičku pokročit, je to opravdu náročné a chce to velké odhodlání a spolupráci tatínka. U nás je tatík taky jen na blbnutí, s uspáváním není šance