Re: Jak se mám s císařem vyrovnat?

No tak já oba kluky rodila vaginálně, ale měla jsem velké problémy je donosit. Nebýt lékařů a infuzí s tokolytiky, narodil by se starší syn v dokončeném 29tt, u mladšího hrozil potrat ve 22tt. U obou jsem si poležela v nemocnici x týdnů. Pocit selhání jsem měla taky, určitě ho budu mít opět, pokud se rozhodneme pro třetí dítě, ta situace se bude opakovat. Člověk vídal ty natěšené nastávající maminky, jak se courají po krámech, vybírají věcičky a říkal si: Kde jsem proboha byla v této fázi já? Válela jsem se ve špitále a museli do mě rvát kvanta léků, protože moje debilní tělo není schopné obyčejně a normálně donosit dítě... Nejdřív jsem z toho byla smutná, potom jsem na sebe měla strašný vztek. U staršího syna tohle trvalo zhruba 8 měsíců, byl navíc hodně náročné mimino. S mladším to trvalo snad jen měsíc, zpětně mi dochází, že mi pomohlo jeho nošení ve vaku. Ač to zní divně, trošku jsem si tím vynahradila to ´´chlubení se´´ velkým bříškem.