Těch "náročnějších" nocí byly snad dvě...

... kdy jsme kluky nosili, mazlili, dostali napít vody, v případě hladu i trošku jogurtu (brzy ale začali jíst víc k večeři a hlad už v noci neměli) - holt úplně všechno kromě mého mlíčka. Necítili se odstrčení, nic, měli všechnu naši pozornost a péči, vnímali že nám není jedno jak se cítí. A po těch dvou nocích jsme měli klidnější noci VŠICHNI! Nevidím v tom nic násilného, nevím jak jsi na to přišla?! Naoapk to prospělo celé rodině celkové pohodě. Samozřejmě je to indivudální, mluvím konkrétně o naší rodině.

A myslím že kojení je vždy oboustranný proces, vztah, který se vyvíjí - a ne abych já dávala svoje prsa "k dispozici" bez ohledu na vlastní pocity atd. (teď nemluvím o vyloženě miminkovském věku, to je zas o něčem jiném!). Takto jednostranne pojaté by mi přišlo že je něco jaksi špatně.