Motivují poznámky vaše děti k lepšímu chování?

Syn (4.tř.) dnes přinesl poznámky na 3/4 žákovské knížky a k tomu trest 100 x napsat větu "Nebudu vyrušovat při vyučování". Není to poprvé a určitě ani naposled - za vyrušování, komentáře v hodině, nepráci na PV a podobně. Nechci řešit ani tak oprávněnost těchto poznámek, z pohledu učitelky jsou naprosto oprávněné, vyrušuje při hodinách a na VV a PV někdy odmítá pracovat, protože ho práce buď nebaví, nebo mu to nejde (dnes vyráběli sněhuláka ). Jinak se učí vcelku dobře, je naprostý extrémista, pohybuje se v jedničkách, sem tam dvojkách a v pětkách (většinou za to, že něco neudělá).

Nejsem pedagog ani psycholog, z pohledu rodiče ale vidím, že ani poznámky, ani tresty ho nemotivují k lepší spolupráci, za následek mají akorát vztek a nenávist k učitelce. Teď zrovna dělá na tom trestu a po otázce, jestli ho to nějak poučilo, aby si dával příště pozor na jazyk, mi odpověděl, že "to si myslí jen učitelka, že to děti poučí, docílí ale jen toho, že jí budou všechny děti nenávidět".

Já při všech takových incidentech se snažím situaci zpětně rozebrat a snažím se mu vysvětlovat, proč ta učitelka takhle reaguje, rozhodně nechci podrývat její autoritu, nicméně na syna nezabírají ani moje domluvy, ani sankce plynoucí z neustálých poznámek, no a ty poznámky nezabírají už vůbec. A teď zpět k úvodní otázce. Motivují poznámky vaše děti k lepšímu chování?