Re: Jaký věk tolerujete pro plíny, kočár, dudlík a spol.?

Sojko, to je hezké téma (myslím to upřímně)

Z věcí, které tu zmiňuješ, mi "vadí" jen dudlík (tříleté dítě venku s dudlíkem, s tím nějak vnitřně nesouhlasím, ale nikomu do toho nemluvím)...

Navíc jak už tu někdo zmiňoval, také jsem ve spoustě věcí měla "jasno," než jsem sama děti měla, pak člověk teprve pochopí, že je vše úplně jinak ... a stejně tak, jak tu psal někdo další, nikdy nevíš, co je důvodem toho, proč má dítě plenku, nebo jezdí v kočárku...

U nás to bylo třeba takhle...
Dudlík: Nechtěla jsem prckovi dávat v porodnici dudlík, ale když Vám ho druhý den seberou a odvezou do jiné nemocnice, protože je vážně nemocný, tak jsem byla ráda, že jsem mu s sebou mohla dát alespoň ten dudlík)...
Nočník: Ten prckovi nic neříkal, nechápal, co po něm chci, vůbec. Byly mu 3 roky a plenky měl stále, nešlo to (a opravdu jsem se snažila). Přišlo léto a hned po něm v září měl jít do školky, tak jsme zkoušeli dál. Nejhorší na tom bylo, že on sám už v té době rozuměl, co po něm chci, strašně se snažil a i když běhal dom nahatý, stejně se mi počůral. Přes léto jsme se dopracovali jen k tomu, že začal koktat a postupně přestal mluvit úplně a skončili jsme na dětské neurologii (a to jsem na něj nijak nekřičela, nehubovala ho, on sám byl strašně špatný z toho, že mu to nejde). Nechali jsme to být a zrušila jsem školku. Na přelomu srpna a září se to srovnalo, samo, najednou začal sám chodit na nočník, s očičkama rozzářenýma za mnou běhal, že se to povedlo a zase začal normálně mluvit (což se přiznám, že se mi strašně ulevilo, to léto bylo opravdu hrozné)...

Takže takhle (u zdravých dětí)...
Dudlík: Dudlík mi přijde bez potíží přes den do doby, než začne dítě mluvit (tak do jednoho roku), pak si myslím, že jednak ničí mluvení a jednak kazí zoubky (jak postavení, tak tím, že většina dětí s dudlíkem i jí, zůstávají na něm zbytky jídla a zuby se mohou kazit). Pokud dítě není utahané, tak si myslím, že dudlík pak ani nepotřebují; na noc (nebo třeba přes den v kočárku pokud je unavené a bude spát) bych ho nechala déle (do dvou let bez potíží)( mladší to měl trocha méně, starší trocha déle)...
Kočárek: Kočárek jak je potřeba. Ono pokud si člověk dojede všade autem, tak je snadné kočárek odsoudit, pokud musíte všade pěšky, nebo MHD a nejlépe přes poledne, když dítě spí, tak je to kolikrát bez kočárku docela problém (mi takhle prcek spával v metru v náručí, docela se pronesl; jinak oba byly bez kočárku v roce, začali chodit a už nechtěli jezdit, vůbec)...
Láhev: Pití z lahve mi nevadí, tím myslím se napít a láhev odložit, něco jiného je láhev se sladkou šťávou, kterou prcek v kočárku ucucává celou procházku (to je pak jako s dudlíkem, zoubkům to rozhodně nijak neprospívá)(mi z lahve nepil ani jeden, nešlo jim to)...
Plenky: Jak je potřeba. Většina dětí to kolem dvou let zvládne, ale někomu to prostě nejde (a není za tím jen lenost maminky).
Společné spaní: Spaní v naší posteli mi nevadí, vždy si říkám, že ještě budu ráda vzpomínat, kdy za mnou chodili