Re: Jaký věk tolerujete pro plíny, kočár, dudlík a spol.?

Terrezo,
to o těch děti do patnácti pod dozorem, to je pěkná kachna... jsme to s holkama hledaly a našly jsme asi tři státy z celých USA, kde DOPORUČUJÍ děti do určitého věku být pod dozorem osoby starší patnácti let (nebo tak nějak)...

dobré školy... to je zase o systému. Školy platí částečně město, které je platí z daní z nemovitostí. Z těhle daní se platí věci jako policie, údržba parků, recyklační programy atd... čili ta "dobrá škola" je jen jednou (zato poměrně dobře srovnatelnou) položkou v důležitém rozhodnutí kde žít. Kromě slušných škol mám v našem sousedství bezpečno (pro ilustraci - větrám většinou když nejsem doma - tj. v našem přízemním domku bez oplocení otevřu okna dokořán a jdu pryč; sousedka nejen nechává venku auta, ale kolikrát i přes noc otevřená - tím otevřená myslím dveře dokořán; když jsem letěla z domova zpět do sámošky, kde jsem nechala ve vozíku peněženku - vzala jsem si nákup a mimino a nějak mi asi chyběla třetí ruka - tak ta peněženka byla na ztrátách a nálezech, s celým obsahem), čisto atd.
Jako manekýny tady chodí hlavně Rusky (obzvláště na pískovišti se ty vysoký kramfleky a minisukně fakt vyjímají), ostatní jsou poměrně relaxovaní (ale tak to je Kalifornie na Východě je to možná jinak).
Část lidí chodí doma v botách (to nakonec třeba Francouzi taky), je to jejich věc. U nás se zouvají, u několika sousedů jsem se s tím setkala taky. Lidi co nežijou v Beverly Hills nebo podobných seriálech a nemají zástupy služebnictva, si obvykle rozmyslí, jeslti si doma nadělají bordel... (ale mám sousedku, kde se nezouvají, je to jejich věc, tak se u nich nezouvám taky, protože si nebudu špinit ponožky).

Děti jsou tu obvykle sice "asertivní" - tj. nebojí se promluvit s dospělým, ale většinou dost slušné. Právě že se neostýchají, tak dokážou přijít poprosit, poděkovat, omluvit se... a nebo jen tak zavést konverzaci. Když můj sotva mluvící synek v Brně oznamoval pokladní v sámošce, že se jmenuje Tom a ona na něj koukala jak na obtížný hmyz, tak mi ho bylo docela líto. Tady by se na něj usmála a řekla že je to hezký jméno nebo něco takovýho...