Re: ona manipuluje, ty taky manipuluj,

sovice,
holka zlatá, já ti nevím. Bohužel nebo bohudík neumím milovat nekriticky. I když jsem byla zamilovaná jako patnáctka, vždycky jsem viděla na dotyčném i negativa. A bylo jen na mně, jak s tím naložím, zda do toho půjdu i s možnými riziky nebo od toho dám ruce pryč.
To není o žádné uražené hrdosti. Mně nikdy nikdo nevezme to hezké, co jsem s tím kterým chlapem zažila. To se už stalo. A pokud se on rozhodne nepokračovat - mám si jít přepižlat žíly rybičkou? Proč? Může to chvíli bolet, ale nestojí to za celoživotní trápení. Jak říkal můj první muž - jsou věci hlavní a věci vedlejší. Pro mne jsou hlavní ty hezké věci. Na ty nehezké se snažím zapomenout. Nebudu se masochisticky rýpat ve vlastní bolesti, je to nedůstojné a zbytečné.
Když si můj druhý manžel našel milenku, vůbec jsem neřešila "proč". Ani mne to nijak nebolelo. To byla jeho volba a kdyby k ní chtěl odejít, mohl odejít hned. Nikdo není můj majetek a já nejsem ničí majetek. Pokud mají dva lidé děti a majetky, musí se o nich rozumně a spravedlivě rozhodnout. Ale láska holt není nic exaktního, nenakrájíš jí nožem na kousky, láska buď je nebo není. A když není... kde nic není, ani smrt nebere.
Můžu milovat až do konce života někoho, kdo mne nechce. Ale nemůžu ho donutit k tomu, aby miloval mne. To prostě nejde.