Re: Co delam spatne?

On je lekar a ja jen laborantka. Kdyz jsem si na to zvykla, kdyz mi doslo, ze by mohl mit zajem o me, zjistila jsem, ze se ma stat primarem a zas jsem utekla. Omlouvala jsem se nekolikrat, ze jsem mu ublizila, ze on je ten posledni, komu bych chtela ublizit.. nemam problem omluvit se znovu, jen on na to moc nereagoval. Psala jsem mu hodnekrat emaily, nekdy odpovedel, nekdy ne. Zas jsem si pripadala jak blb. Tak jsem za nim chodila, kdyz to ma radeji osobne (ac jsem placha). Ve finale jsem mu i sdelila, ze uz s nikym nechodim, ale asi jinymi slovy, ze to nepochopil. Nemohu za to, ze mluvim tak, jak tomu ne kazdy rozumi. Na svou obhajobu musim rici, ze jsou i taci, kdo mi rozumi . Vzdy mam pocit, ze do toho dam vse.