Tak to máme stejně,

jsi prostě vnitřně i navenek "neorganizovaná" (záměrně nehodnotím zdravotní stav, to bys asi měla vážně u lékaře prověřit). Můj "nejhodnotnější studijní materiál" - moje fakt nej kamarádka se v životě pořád na něco těší (dovolená, aktivita o víkendu), pořád se vůči někomu vymezuje a profiluje jako ta, co dělá bláznivé věci, denně povinně jedna zábava nebo akce (nedělá to jako pózu, ale pro ni je to nutnost, říká, že kdyby se neměla na co těšit, co dělat, tak by jí nebylo dobře; zároveň pak čerpá energii z toho, že to zvládla a že to byla změna, že se něco dělo), sjezdila už téměř všechny kontinenty, zkoušela všechny sporty. Ona je extrém, proto jsem si to u ní tak pěkně uvědomila, že většina lidí to dělá taky (v menší míře) a já ne. Já jsem prostě já a tak nějak si životem jdu (nimrám se v pocitech a nechám se nést, "nebuduju se", neprofiluju). Přijdeš mi, že máš podobný přístup. Já se chvilku napojila na její rytmus a cítila to tak, že mám radost a nabíjí mě to, co jsem zvládla, ale jenom s ní. Když byla pryč, bylo tu mé staré já a to říkalo, no to ale byla zbytečně vynaložená energie (na blbost, na to abych uplavala tolik bazénů, proč). Proto jsem psala o tom smyslu, protože mi přijde (z Tvých příspěvků), že máš hodnoty jinde, než je výkon a zábava, ale zároveň nechceš být mimo hlavní proud a chceš mít z něčeho radost, ale ještě jsi to nenašla. Píšu zmateně, jen pro zamyšlení.