Jé, my už taky dávno krupičkujeme. ani jsem nad tim nepřemýšlela, jeslti můžem nebo ne. Instantní jsem ani nikdy nezkoušela. Jen co máme doma jáhlovou "rychlou kaši" a ta jí chutná.
Víte, že ani jídlo moc neřešíme, když jíst nechce, počká si a na mě až to dojim a nic jinýho jí nedam, takže o další svačince se nají o to víc. Ovoce i zeleninku má ráda, tak jsem v klidu. Snídaně taky moc nechce. sní tak půlku jogurtu plus něco málo zobne ode mě. pak máme sváču a obídek, tak to sní pak všechno. Jednou se mi v noci vzbudila, že má hladík. no, to jsem si uvědomila, že za celý den pořádně nic nesnědla.
Mě stačí, že máme vybíravýho taťku, no - ale toho už nepřevychovam

Kdyby jste viděli náš dnešní oběd, to byste koukali. Trochu jsem zapomněla na kuře v troubě a ono se teda nespálilo, ale úplně vyschlo a scvrklo, ztuhlo. Jak kuře, ale 15letý - napůl už munifikovaný. A to kdybyste viděli, brambory k tomu už nemělo cenu vařit. nandala jsem to na talířek, že ochutnam, Dani si vzala celý seschlý stehýnko a hlodala, že kouše kost :), tak jsem ukrojila chleba a kyselou okurku a když jsem nás viděla, jak hlady zápasíme s tim kuřetem, tak jsem vybouchla smíchy.
Aby jste si nemysleli, jaká jsem matka tyranka, tak potom jsme si spravily chuť jahůdkovým kompotem od babičky a kakaem.
Kuře šlo pak do koše a dělala se na rychlo sýrová omáčka s těstovinama.
Takhle já živim svoje dítě. Ale pst, ať tu není zítra sociálka.