Re: Není tu někdo historik?

Ráchel Asi jsem věčně mladá ...
Ale jinak je to docela smutný, ne? Já ti k tomu chtěla napsat víc, ale už jsem to nestíhala. Třeba že je potřeba vyjasnit si pojmy - pro lékaře, který vidí nejrůznější tragédie a koncentraci bolesti, je "špatná zpráva" něco jiného než třeba pro maminku, která přichází s dítětem, které má velmi dobrou prognózu onemocnění, ale je to prostě její dítě a každá informace o tom, že není zdravé, je více či méně "špatná zpráva". Ovšem lékaři se v takovém případě "špatná zpráva" sděluje mnohem lépe, protože skutečně může dát velkou naději. Sama jsem to zažila, když jsme se dozvěděli, že máme dítě s nevyléčitelnou chorobou :-(
A taky mě velice ranilo, když mi jiná maminka řekla, že máme štěstí, že to není "naše dítě". Pro nás to je naše dítě, i když přijaté - ale s odstupem času chápu, jak to myslela. Člověk je oproštěn od iracionálních pocitů viny (resp. prožívá je v jiné rovině).