Re: Ranní "sprška"

Šmoulíku, přečetla jsem teď celou diskuzi a četla jsem hlavně Tvé reakce a vidím, že jsi si jen potřebovala něco ujasnit. Bylo mi moc sympatické, co jsi dál psala (a dokonce i pochopitelné). Ze zakládajícího příspěvku jsem měla pocit, že jsi "trochu mimo"
Před lety při sžívání s manželem jsme měli podobnou diskuzi a on mi k tomu pak řekl něco ve smyslu: "A Ty se nikdy neprobudíš se špatnou náladou? V tu chvíli Tě naštve cokoli a otázka typu: Jsi naštvanej? člověka dokáže rozpálit do ruda." Zkusila jsem se na problém podívat z druhé strany a dala jsem mu za pravdu, protože sama jsem někdy taková. Takže dneska vzájemně akceptujeme, když si řekneme: "Hele, nejsem ve své kůži, dej mi trochu prostoru" a ten druhý si dá pohov. Je to 100x lepší než ve špatné náladě vyhrotit nějakou blbost. Osobně s tím nemám problém, protože míváme špatné dny na obou stranách a jsem ráda, když při své špatné náladě nemusím předstírat, že si v tu chvíli ráda povídám o blbostech.