Re: Jste asertivní?

Lassie, nejsem. S panickou poruchou mi - objednáni - čekali jsme skoro 4 hodiny a mezitím tam vniknul děda pro zprávu pro vnuka - kecal tam skoro 3/4 hodiny s panem doktorem. Bouchly saze.
On je výborný pocit, že se v té čekárně uzavřené, nevětrané, zasmrděné, přetopené, zblázním, nebo omdlím. Omdlela jsem tam pár týdnů předtím.

Podobně kvalitního lékaře jsem hledala dost dlouho (a díky za vaše tipy zde) ale tohle bylo nad moje síly.
Vynadáno dostal děda, lékař, i obě sestřičky. Za pár dní jsem si vyzvedla kartu.... to fakt nešlo.
Pak jsme jednou vynadali nudícímu se mládenci po čekání dvouhodinovém, paní doktorka zasáhla, mládenec vážně nemocný, byla ráda, že tam pubescenta dovlekla, ale stačilo říct, že je objednaný.

To jsme si vysvětlili s paní doktorkou i s mládencem, že bych po něm nevyjela, kdyby otevřel ústa, že má problém atd., stačilo přestat mistrovat... a prostě říct, jsem domluvený s dr.... ne, žvejkal a vypadal, že nespěchá. Nakonec jsem se omluvila, on mně, dr. nám, my dr.... no docela trapas. Neřekla jsem nic zlého, jen, jestli si myslí,

TAKY SI NEMYSLÍM, ŽE JSEM ZLÁ, běžně pouštím lidi ve frontách před sebe, když vím, že mám plnou tašku pošty, plný nákupní košík, nebo vidím, že je dědovi či bábince zle, nebo dítěti..... tož tak.

Nemůžu za to, nejsem dost baby friendly navíc ty psychické potíže, které mám, abych vydržela sedět nebo stát v přetopený čekárně, kde běhají, pláčou, leckdy přímo řvou děti. Takže vyhledávám ordinace, kde to lze i bez velkých front, asi proto, abych vůbec přežila ))