Re: Tajemství, které může ublížit - jak se zachovat?

Zapomeň na to!!! A to myslím vážně. Tahle věc se tě netýká, nemůžeš s tím nic dělat. Je to jejich život. Zapomeň na to a neřeš to.
Vím co píšu, byla jsem v ještě mnohem horší situaci: kamarádku znám od školky, jejího muže on našich 15ti let. Před rokem mi sdělila, že jejich mladší dítko není manželovo (dítě tenkrát už čtyřleté). Že biologický otec je jejich společný kamarád, kterého mimochodem taky znám, ale jen tak zběžně. Ale že to nijak řešit nechtějí, prostě to tak je, biologický tatínek se občas staví jakoby na návštěvu dospělých kamarádů, přitom si pohraje s dítětem a všechno v pohodě. Dokonce snad ještě dlouho po narození dítěte udržovali milenecký poměr. Celkem jsem se z toho pozhroutila a trvalo mi nějakou dobu, než jsem to ustála a byla zase schopna se vídat i s kamarádčiným manželem. Cítila jsem se strašně strašně trapně, že vím něco tak hrozného, ale přece mu to nemůžu říct?! Není to na mně, abych rozbila rodinu, která krásně funguje. On miluje obě své děti, ani kamarádka neví, zda třeba tuší, že to mladší není biologicky jeho ... kdybych mu to řekla, rozbiju život jemu a oboum dětem, které jsou v tom totálně nevinně!!!! No, vím, že pokud se to někdy provalí, řeknu mu, že jsem to od jisté doby věděla, že mi to bylo moc líto, že jsem se cítila a cítím trapně, že jsem se k této informaci dostala, ale že opravdu nebylo na mně to řešit.
Uf.