ahoj,tak to máme úplně to samé,bydlíme přesně jako vy ,vlastně kousíček od města,taky nemám kam na procházky jen do lesa a tam je stále několik měsíců plna sněhu,takže na procházku s tim nejmenším rok a půl musim do města a ještě máme dvě děti ,dcera 14 let ta si většinou už dojede busem,když je někde do večera tak jí vyzvednu,večer sem už nic nejede ani teda o víkendu,no a Patrik tomu je šest let toho vyzvedávám autem ze školky,takže taxikařim

také uvažujem,že dům prodáme a koupíme něco ve městě nebo aspon ,kde jede častěji autobus,ale nevim,bylo by to komplikované ,prodávat jít někam do pronájmu než by se sehnalo nové,takže se dvakrát stěhovat,k tomu návštěvy potencionálních kupců z realitky,kdyby to tak šlo prodat hned...
ale něčim tě aspon potěšim mám kamarádku ,má manžela a čtyřletou hodně akční holčičku a víš,kde bydlí? V jedné pidimístnosti na ubytovně a jsou štastný,že jí mají,ona ani nemá kuchyn,jen takový koutek na chodbě,dala sem jí remosku ,protože nemají troubu,byla nadšená,pekla v ní na vánoce cukroví,já bych z toho zešílela

a víš co sem se od ní dověděla včera?Myslela sem,že upadnu a zastyděla sem se ,že se mám tak skvěle a furt si stěžuju,tak ona mi řekla,že u nich ted v tý pidimístnosti přespává kamarád od manžela z práce,že mu musí pomoct,že je v těžké situaci a přeci ho v té zimě nevyhodí ven,víš já myslim,že se máme moc dobře a kdyby něco tak máme co prodat,i když by to třeba nebylo nejlehčí,přeji dobré rozhodnutí vám i nám
