Re: Bojím se manželství

nj, je to zvláštní ale někdo to tak prostě má. Já mám taky velké nároky na osobní svobodu a mateřství s tím teda pěkně zamávalo. Ale mého muže miluju a vím že je tím nejlepším co mě mohlo potkat, a on také ví o tom co potřebuju - a je ochotný mi svobodu a samotu dopřát (resp. je to vzájemné, ale vím že on mi neřekne "sorry teď fakt nemůžu, potřebuju bejt sám", kdežto já tyhle sklony mívám, jakkoli mě mateřství naučilo tyhle potřeby odkládat)

Jde o to jestli tě tvůj partner chápe a bere takovou jaká jsi - nebo jestli tě bude chtít předělávat až si tě vzeme (když ptáčka lapají....) A jde o to, jestli spolu ty děti chcete mít - jak se domluvíte, jaký na to má názor partner (a opatrně zjistit co na to jeho rodina, resp. jak se přáním rodiny partner podřizuje). Přeci není nikde daný že je mít musíš, je spousta chlapů kteří mají pocit že musí ale když by se mohli svobodně rozhodnout, nebudou se sami vrhat do potomků.
Za mě teda - myslela jsem si že je to "automatický" děti mít, pak jsem si myslela že se z toho nejspíš zblázním, pochybovala jsem o svém rozhodnutí resp. o tom že dokážu být matkou, a teď když i ten mladší odrůstá plínám tak mám z nich hroznou radost a moc nám držím palce abychom se spolu snášeli v dobrém i nadále