Pozdrav

Ahoj holky,
moc Vás všechny zdravím, viděla jsem teď poslední fotky Veríska, to je krása a fascinuje mě, jak máš doma naklizeno, nikde se nic neválí. U nás je furt bordel jak v tanku :-(

Ani jsem už moc nechodím, nějak totiž nemám co psát. Matěj mi bohužel moc radost nedělá. To je opravdu tak 10% radosti a zbytek je s ním vopruz. Jediné, s čím mi dělá radost je jídlo, to mu jde. Ale jinak noce jsou furt na prd (budí se a řve, dávám si ho k sobě, to mi rve vlasy), přes den spí už taky jen hodinu, ráno vstává stále mezi 5-6 hodinou. Je stále protivnej, uřvanej, vzteklej, prostě ječí nebo kňourá a visí mi na nohách. To jsou opravdu jen minuty ze dne, kdy si hezky hraje. Neposlouchá vůbec vůbec vůbec! Ale to jsem fakt nezažila. Nevím jak na něj. Tak 100x denně, a to nepřeháním, otevře ty dvířka na DVD. Plácám ho přes ruce - nic, plácám silně, že ho to bolí - nic. Zabrečí a jde na to okamžitě znovu. Nevšímám si ho - nic. Prostě mě V ŽIVOTĚ ještě neposlechl, když jsem mu řekla, ať něco nedělá. Mlátí vším do LCD televize, takže čekám, kdy jí úplně zničí. Nehraje si, jen všechno krámuje - vyhazuje ze skříní, vysypává krabice s hračkami a jde hned od toho To jídlo je dobré jí všechno - ale - krmení - tak to si opravdu po KAŽDÉM soustu v židličce stoupne, otočí se, podupává. Tak ho přemlouvám, ať si sedne nebo ho posadím. Strčím jídlo do pusy a už si zase stoupá. NO holky prostě celkově jsem fakt už z něj vyčerpaná, před sebou nevím nějakou naději zlepšení. Tohle dítě prostě nezvládám a asi nikdy zvládat nebudu. Radsot žádná, nejraději bych od něj někam utekla
Tak sorry za výlev, asi mě nepochopíte, jak tohle můžu napsat, ale cítím to tak a nemůžu jinak